Stimulační politika ECB není zázračný lék. Důraz na slabé euro, deflace nehrozí

Dne 22. ledna ECB rozhodla, že vytasí zbraň skutečně těžkého kalibru. Až do září 2016 bude ve velkém objemu skupovat dluhopisy, má tedy jít o takzvané kvantitativní uvolňování. ECB nemohla jinak než následovat ostatní centrální banky, které šly „dobrým“ příkladem. Kromě toho představuje hrozba deflace v očích ECB reálný problém. Ekonomické oživení v eurozóně pokračuje, ale poskytování úvěrů ze strany bank je i nadále slabé, což růst ekonomiky stále brzdí.

Předseda ECB Mario Draghi rovněž sám přiznává, že kvantitativní uvolňování není zázračný lék, ale nanejvýš způsob, jak usnadnit oživení evropské ekonomiky. Platí však, že úroky z dluhopisů již nemohou být o mnoho nižší. ECB plánuje nakupovat pouze kvalitní papíry, takže banky budou i nadále bojovat se špatnými úvěry. Kvantitativní uvolňování může na trh přinést mnoho likvidity, tyto prostředky je však třeba také správně použít, nejlépe na poskytování nových úvěrů.

Kvantitativní uvolňování působí negativně na kurz společné evropské měny, protože jde v podstatě o tištění peněz. To způsobuje zvýšení nabídky eur při zachování stejné nabídky dolarů. Dalším faktorem v neprospěch eura budou rozdíly v úrocích obou měn, které často představují síly na pozadí vývoje měnového kurzu. Úrokovou sazbu bude nejprve zvyšovat Fed, zřejmě už letos v létě. Pro ECB je obdobný krok naprosto mimo diskusi, ta k tomuto kroku přistoupí pravděpodobně až po ukončení kvantitativního uvolňování. Rozdíl mezi úrokovou sazbou v dolarech a eurech zůstane značný a pravděpodobně se bude ještě dále zvětšovat.