Euro si minulý týden polepšilo

Společné evropské měně se minulý týden dařilo , když ho uzavřela vůči dolaru se zhruba půlprocentním ziskem. Z pohledu eura byla úspěšná především první polovina týdne, kdy se kurz vyšplhal z kotací pod 1,24 USD/EUR až nad 1,25 USD/EUR. Ve druhé polovině týdne euro své zisky lehce korigovalo, aby nakonec minulý týden zakončilo v blízkosti hladiny 1,2450 USD/EUR.

Za sílou eura v první polovině minulého týdne stála nečekaně solidní evropská data, i když nutno podotknout, že očekávání jsou v Evropě nastavena nízko. Hned v pondělí překvapil německý Ifo index, který se zlepšil v obou svých složkách a nenavázal na zhoršení důvěry, který naznačil PMI index. Pozitivně vyzněla i zpřesněná data německého HDP za Q3 14. Růst byl potvrzen na mezičtvrtletních 0,1 %, což odpovídá meziročnímu vzestupu o 1,2 %. Dařilo se zejména domácí spotřebě (domácností i vlády), zklamáním byl naopak pokles investic. Příjemně překvapila francouzská spotřebitelská důvěra, která tak navázala na solidní růstovou dynamiku za Q3 14 ve výši 0,3 %. Naopak americká data vesměs zklamala. Výjimkou byla vzestupná revize HDP za Q3 14 z 3,5 % na 3,8 % mezičtvrtletně anualizovaně. Jinak zklamaly říjnové objednávky dlouhodobé spotřeby, spotřebitelská důvěra a celá řada regionálních indexů průmyslové aktivity.

Závěr týden byl ve znamení zvýšené podpory americkému dolaru, a to díky rozhodnutí OPECu nezměnit své cíle pro těžbu ropy, což se odrazilo v dalším poklesu ceny této komodity. Lze tak očekávat další tlak na snižování cen pohonných hmot v Evropě, což samozřejmě skrze primární i sekundární efekty potlačí inflaci směrem dolů. V současné době není inflace v EMU (ale ani ČR) příliš vzdálená od deflace. Tento protiinflační šok povede k růstu deflační hrozby, i když je otázka, zda je správné z pohledu centrální banky na tento druh šoku reagovat, pokud by se inflace dostala do záporných hodnot pouze dočasně (daleko důležitější by pro centrální bankéře a jejich rozhodování měla být jádrová inflace). Samozřejmě spekulace na další měnové uvolnění (zejména od ECB) to podpoří. Na druhou stranu nižší inflace z titulu nákladového šoku je pozitivní zprávou pro domácnosti, jejichž reálné disponibilní příjmy se tím zvýší s pozitivním dopadem do reálné spotřeby.

Klíčovou evropskou událostí týdne je čtvrteční zasedání ECB. Po rozhodnutí OPECu v minulém týdnu a následném dalším poklesu cen ropy bude bezesporu zajímavá nová inflační prognóza z dílny ekonomů ECB. V aktuálním nastavení měnové politiky eurozóny žádnou změnu nepřepokládáme. Vzhledem ke kumulaci výrazných protiinflačních rizik bude šéf ECB Draghi pokračovat ve své holubičí rétorice. Již naznačil možnost rozšíření aktiv, která bude ECB odkupovat, i na státní dluhopisy zemí eurozóny. Více se však zřejmě tento čtvrtek nedočkáme. Přeci jen se stále nacházíme před prosincovým kolem TLTRO a odkup privátních aktiv teprve začal. Pokud jde o ekonomické ukazatele, zveřejněny dnes budou listopadové PMI indexy průmyslové aktivity, kde se víceméně očekává stagnace na říjnových číslech. Obdobné indexy ze sektoru služeb budou publikovány ve středu.

Poklud jde o americká data, po určitém zklamání z minulého týdne, jsou ekonomové Société Générale pro tento týden hodně optimističtí. Dnešní PMI index průmyslové aktivity by měl zaznamenat nejlepší výsledek za posední dekádu. Po zářijovém poklesu se zítra dočkáme růstové říjnové statistiky stavební výroby a vzestup by měla zaznamenat i aktivita v sektoru služeb. Závěr týdne přinese statistiku z listopadového trhu práce. Očekáváme výrazně nadkonsensuálních 275 tisíc nově vytvořených pracovních míst. Míra nezaměstnanosti by měla klesnout z říjnových 5,8 % na 5,7 % a dostat se tak na nejnižší hodnotu od června 2008.

Autor: Jan Vejmělek