M. Mobius: Stírání hranic mezi frontier, emerging a developed markets

Začlenění firem do frontier, emerging nebo developed markets a toho, kde je jejich místo v investičních portfoliích, si začínají být v něčem podobná.  V poslední době jsme zaznamenali nárůst likvidity a transparentnosti mnohých akcií frontier markets (menší a méně rozvinutá část emerging markets). Narůstá počet firem zapsaných na burzách vyspělých trhů (developed markets), které uskutečňují většinu svých obchodních operací, prodejů anebo příjmů na emerging nebo frontier markets. Podobně roste i množství společností z emerging markets jimž se daří získávat zakázky na vyspělých trzích a stávají se tak mezinárodními. Můžeme proto zvýšit hodnotu portfolia, jež by investoři tradičně označili jako emerging markets tím, že do něj zahrneme vhodné akcie frontier anebo developed markets.

Konvergování trhů

V posledních letech se pro nás mnohé frontier markets stávají čím dál více zajímavé kvůli jejich růstovému potenciálu. Dá se očekávat, že reformní úsilí jejich vlád povede k růstu zisků a kladnému přecenění společností, jež na těchto trzích působí.

Někteří sice proti investování na frontier markets namítají jejich malou velikostí a nízkou likviditou, ale tyto obavy nemají vždy opodstatnění. Už jen samotná tržní kapitalizace ve výši 1,8 bilionu USD a denní obrat okolo 3,6 bilionu USD se nám jeví jako velmi lákavá investiční příležitost. Do kategorie frontier markets spadá nemalé množství akcií a přitom některé z nich mají takovou tržní kapitalizaci a obchodované obraty, že by se mohly rovnat jejich vrstevníkům na emerging markets. Příkladem zde mohou být některé banky v Pákistánu a Nigérii, telekomunikační společnost v Argentině a společnost na zpracování ropy a plynu v centrální Asii. Navíc má zlepšující se likvidita burz rozvíjejících se zemí jako je například Indie za následek to, že akcie, jež byly dříve vhodné pouze pro specializovaná portfolia menších společností, se nyní obchodují v objemech, které je umožňujících začlenit do klasických světových portfolií emerging markets.

Nedávný vývoj indexu frontier a emerging markets MSCI naši teorii konvergence trhů podporuje. Posílení likvidity a práv zahraničních akcionářů vedlo MSCI v květnu 2014 k povýšení Kataru a Spojených Arabských Emirátů z frontier na emerging markets. Ve chvíli, kdy k tomu došlo, měly obě země velký podíl na celkové tržní kapitalizaci indexu frontier markets MSCI. Navíc se zvažuje případné začlenění dalších osmi zemí frontier markets do širší skupiny tohoto indexu. Ačkoliv je většina z nich poměrně malá, patří sem i Saudská Arábie. Její trh je podstatně větší a spolu s tržní kapitalizací okolo 600 mld. USD je na tom podobně jako třeba Mexiko nebo Jižní Afrika. S ohledem na nedávné oznámení Saudské Arábie umožnit zahraničním investorům přímý vstup na její trh velmi vzrostla i její šance na zahrnutí do širšího indexu MSCI v horizontu příštích několika let.

Otevírání se investičního světa emerging markets

Z našeho pohledu sahá svět emerging a frontier markets daleko za hranice definované běžnými měřítky a vyhledáváme proto zajímavě ohodnocené akcie v každé rozvíjející se zemi, v níž vidíme alespoň nějaký potenciál. Samotné rozdělení není vždy jednoznačné, protože velmi záleží na použitém měřítku. Kupříkladu Jižní Koreu v současné době jeden poskytovatel indexu hodnotí jako emerging a druhý jako developed. Také řecký trh se podle MSCI v roce 2013 propadl ze skupiny developed do emerging, a to i přesto, že jeho HDP na hlavu vysoko převyšuje práh Světové banky pro označení země jako „vysoko příjmové“ a mnohé tamní firmy uskutečňují většinu svých obchodů na rozvinutých trzích. Možná nyní v mnoha ohledech nedosahuje úrovně svých bývalých kolegů z rozvinutých zemí, na druhou stranu však zase postrádá četné charakteristiky pro emerging markets typické, jako jsou například zajímavý růstový potenciál, mladistvá populace a nízký podíl zadlužení v poměru k HDP. Ačkoliv jsme tedy připraveni v Řecku, nyní klasifikovaném jako emerging market, investovat a hledáme zde potenciální příležitosti, je těžké jej začlenit a spadá tak pro nás do oblasti „šedé zóny“.

Využití potenciálu emerging markets

V některých případech nemusí mít země vlastní burzu, dostatečnou likviditu nebo ochranu práv akcionářů aby si zajistila přímé investování, ale je možné se vystavit jejímu růstovému potenciálu a spotřebitelské základně pomocí společností zapsaných na burzách rozvinutých zemí, které s těmito frontier a emerging markets obchodují. Takovýmto způsobem můžeme získat přístup k růstu v zemích jako je třeba Gruzie, Mosambik nebo Turkmenistán. Jako například když budeme investovat do společnosti vyrábějící spotřební zboží zapsané na burze v USA nebo UK, jejíž příjmy z velké části nepocházejí z domácí spotřeby, ale plynou od spotřebitelů ve výše uvedených zemích.

Protože některé, dokonce velmi známé, společnosti z rozvinutých zemí mění svá geografická zaměření, mohou jejich akcie získat klasifikaci emerging markets. A proto si myslíme, že si podobné akcie své místo v portfoliích emerging markets více než zaslouží.

Rozdíly mezi akciemi emerging, frontier a developed markets se budou stírat a bez ohledu na jejich nazvání nabídnou investorům v nadcházejících letech značný investiční potenciál.

Čtěte další příspěvky z blogu Marka Mobiuse na http://www.penizenavic.cz/clanky-dle-autora/mark-mobius     

© Copyright 2012 Franklin Templeton Investments. All rights reserved. Článek byl převzat a přeložen s laskavým svolením společnosti Franklin Templeton Investments z blogu Marka Mobiuse: http://mobius.blog.franklintempleton.com/2014/10/16/blurring-lines-emerging-frontier-developed-market-stocks/