Odliv výnosů jako symptom vyčerpaného hospodářského modelu

Smyslem setkání bylo přispět k diskuzi o rizicích spojených se současnou druhou fází dlouhodobé transformace české ekonomiky, v níž dochází k útlumu zahraničních investic a poukázat na následky, které nezvládnutí této fáze může mít pro dlouhodobou konvergenci s životní úrovní západní Evropy.

Moderátorem kulatého stolu byl novinář a předseda Správní rady Knihovny Václava Havla Jan Macháček. Po jeho úvodním slovu promluvil Aleš Chmelař, hlavní ekonom Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR, který nastínil problematiku snižujícího se přílivu nových investic umocněného odlivem zisků z investic uskutečněných v minulosti.

Aleš Chmelař zmínil, že v dlouhodobém pojetí přerodu ekonomiky z plánované na tržní se dají identifikovat tři fáze: v první fázi dochází k přílivu zahraničních investic, v druhé fázi k snížení přílivu přímých zahraničních investic umocněných odlivem výnosů z minulých období a v třetí fázi by se měl nalézt udržitelný model, který bude nezávislý na výjimečných zahraničních vstupech. Česká republika se nyní nachází uprostřed druhé fáze, aby se dostala do třetí, tedy konečné fáze své dlouhodobé ekonomické transformace, je třeba nalézt způsob fungování ekonomiky bez dočasně zvýšeného přílivu zahraničních investic.

Co se odlivu výnosů týče, Česká republika se nachází na třetím místě nejvyššího odlivu výnosů ze všech zemí EU. Každý rok se jedná konkrétně o odliv ve výši 220 až 250 miliard korun. Pouze Irsko a Lucembursko stojí v tomto pomyslném žebříčku před námi.

V rámci diskuze se její účastníci shodli, že Česká republika by se měla snažit přitáhnout nový kapitál ze zahraničí. Toho můžeme podle diskutujících dosáhnout zejména pomocí stabilního právního a daňového systému. V diskuzi také zaznělo, že pokles výnosů je přirozenou součástí životního cyklu investic, a proto není překvapivé, že k takovému jevu nyní dochází. Podle Chmelaře by v každém případě na tuto skutečnost měla Česká republika zareagovat.

Zdroj: Úřad vlády ČR