Erste před výsledky zátěžových testů evropských bank

Na seznamu významných bank a finančních institucí eurozóny, které podléhají evropským zátěžovým testům, je vyjmenováno také osm rakouských bank (pro zajímavost viz tabulka na konci textu).

Mezi těmito bankami je i Erste Group Bank. Lze něco odhadnout před oficiálním zveřejněním výsledků testů 26.října v 11:00?

Stručně řečeno, odhadujeme, že v případě Erste, se banka ocitne pravděpodobně na hraničních hodnotách. Její „vysvědčení“ nebude s vyznamenáním, ale také nepůjde o propadnutí. V tomto očekávání jsou obsaženy následující spekulativní argumenty:

Vnitřní argumenty (Erste):

- lze přepokládat, že Erste byla (musela být) v určitém kontaktu s ECB a EBA a měla již dříve určitou představu, kterým směrem se ubírají (předpokládáme, že tak se asi chovala většina testovaných bank). Konec konců Erste v průběhu roku několikrát testy komentovala (spíše kritizovala). Mohla tedy odpovídajícím způsobem reagovat.

- Erste tento rok zvýšila tvorbu opravných položek na špatné úvěry a opět testuje aktiva s očekávaným výsledkem snížení jejich hodnoty (Rumunsko), tedy opět čistila a čistí rozvahu, což ji v tomto roce dovede k čisté ztrátě. Možná to lze tak trochu interpretovat právě jako důsledek probíhajících zátěžových testů a samotný výsledek testů by pak již nemusel přinést nějaké velké negativní překvapení.

Vnější (obecné) argumenty:

- výsledky testů nelze vnímat jako zcela konečné, či dokonce ve smyslu odsouzení nějaké banky k bankrotu. Spíše by mělo podle ECB jít zatím o otevřené doporučení. Nic to nemění na tom, že výsledky budou pozorně sledovány, protože mohou ukázat slabiny bank, o kterých se do té doby nehovořilo

- výsledky testů mohou být označeny někdy jako diskutabilní; banky dostaly výsledky včera večer (ve čtvrtek) a mají do soboty čas na opravu chyb a na ověření čísel. Řada odborníků si myslí, že není možné, aby všechna tato data byla v termínu a korektně zadána

- testy jsou také politicky citlivou záležitostí,

- je málo pravděpodobné, že by testy vyzněly dramaticky špatně v případě velkých nadnárodních bank. Asi nejvíce mohou být v ohrožení z pohledu testů středně velké banky, a to v Itálii a Řecku

- chování bank bylo po celý tento rok ovlivněno testy a směřovalo spíše k dalšímu čištění a posilování rozvah. Připomeňme, že banky se netrhaly ve švech s poskytováním půjček a to bylo např. vidět i ve výsledku nového programu podpory likvidity bank TLTRO od ECB, ze kterého si zatím banky půjčily jen přes 80 miliard EUR, byť se očekával dvojnásobek.

Svou určitou opatrností by proto testy mohly celkově trochu připomínat situaci kvantitativního uvolňování od ECB: velké cíle, ale opatrný postup.

Slabinou výše uvedených úvah, krom jejich spekulativní povahy, by se asi dala označit skutečnost, že snáze se dají formulovat obecné než vnitřní argumenty. To může naznačovat, že toho o Erste nevíme ještě dost. S čistým svědomím nelze totiž říci, že Erste již beze zbytku odhalila všechna rizika, zejména asi ta spojená s cizoměnovými úvěry v retailovém segmentu. Nicméně se domníváme, že to výsledek testů neposune do výrazně negativní roviny a ponecháváme si náš odhad.

Na konec připomeňme, že české banky na seznamu testovaných bank nejsou a být nemohou, stejně jako např. maďarské nebo polské, neboť neplatíme společnou evropskou měnou a ani jejich přeshraniční význam není z pohledu eurozóny podstatný. Ve vztahu k rakouským bankám tedy z těchto důvodů např. Česká spořitelna nepodléhá těmto testům na rozdíl od Slovenské sporitelne. V členských zemích EU neplatících eurem podléhají banky zátěžových testům vedeným lokálními regulátory (centrálními bankami).

Text s tabulkou lze nalézt na stránkách BH Securities   www.bhs.cz  

Petr Hlinomaz