ECB a její kvantitativní uvolňování: boj s větrnými mlýny?

Důsledky ve třech bodech:

Pokud bychom měli shrnout důsledky včerejšího jednání měnového výboru ECB ve třech bodech, pak by to znělo následovně:

- bez pochyby ještě v průběhu října začne ECB s nákupy cenných papírů od komerčních bank, a tím s pokusy nalít do finančního systému více peněz. Pochybnosti o účinnosti této cesty ale centrální banka nezmenšila,

- evropská měna dostala prostor k určitému posílení (zejména vůči dolaru),

- evropské akciové trhy naopak nedostaly z ECB nějaký velký a jednoznačný impulz. Větším podnětem proto může být v budoucnu spíše výsledková sezóna (Q3/14).

Co se dalo čekat:

1) žádné změny v nastavení úrokových sazeb,

2) potvrzení kvantitativním uvolňování a více detailů o jeho rozsahu a technice; trh se „třásl“ zejména na upřesnění objemu peněz, které hodlá ECB do ekonomiky napumpovat.

Co se stalo:

1) sazby beze změny. Ono nebylo prakticky ani kam. Zářijové přenastavení sazeb ECB o desetinu procenta níže, tedy hlavní úrokové sazby na 0,05% z 0,15% a sazby na depozitech na -0,20% z -0,10% téměř s jistotou vynulovalo prostor pro další pokles, resp. účinnost jakéhokoliv dalšího kroku tímto směrem.

2) rozpaky nad:

- neobvyklým průběhem zveřejnění výsledků

Technické parametry a postup v nákupu dluhopisů a aktiv si ponechala ECB až po tiskové konferenci, takže dotazy k nim nemohly vůbec padnout (Draghi se otázkám podobného druhu při tiskové konferenci vyhýbal).

- absencí některých hlavních čísel

Mario Draghi byl sice dotazy z pléna postupně „přitlačen“ k výroku, že pomyslný prostor k tištění peněz může být až 1000 mld euro, ale současně to zpochybnil s tím, že částka může být i dosti níže, takže konkrétní číslo si každý mohl dosadit sám.

Nejsme s kolegy ve společnosti jednotní v názoru na to, jak silně trh takový údaj od výsledků zasedání ECB požadoval, ale celkově asi převládá pohled, že informace byly nedostatečné a byly určitým zklamáním.

- nejasný obraz o míře rizik, které bude ECB podstupovat

Zatímco seznam zajištěných dluhopisů, které ECB může nakupovat, na stránkách ECB již existuje, v případě ABS je zatím velký prostor k interpretaci. Banka např. i přes vyhlášené kritérium dostatečného ratingu (minimálně na stupni BBB-) připustila rozšíření tohoto mechanismu pro Řecko a Kypr, které jsou mimo ratingové požadavky ECB.

- neztenčenými pochybnosti o reálnosti úsilí ECB:

a) objem kvantitativního uvolňování může být ve skutečnosti malý

b) objem peněz, které se dostanou do reálné ekonomiky může být ještě menší, čemuž brání kombinace dvou skutečností:

- konflikt zájmů ECB: na jedné straně t lak ECB na komerční banky, aby více půjčovaly, a na straně druhé utahováním regulatorních požadavků na kvalitu bankovních rozvah

- dominantní financování evropských firem z bankovních úvěrů, proto dopady kroků ECB na dluhopisový trh (snížení výnosů dluhopisů) může mít ve financování podniků jen malý efekt.

c) obecně je otázkou, zda nástroje, které zafungovaly v USA a snad zafungují v Japonsku, mohou být účinné v ekonomicky nehomogenní osmnáctce evropských zemí platících eurem

d) nákupy státních dluhopisů jako další kanál kvantitativního uvolňování nepřicházejí v úvahu, narážejí na odpor Německa a legislativní meze,

e) není mnoho známek o n utných strukturálních reformách v evropských zemích.

Alespoň o něco jasnější obraz o časových termínech lze připsat v tomto bodě k dobru: s odkupy se začne v říjnu a mohou trvat až dva roky.

3) téma TLTRO zůstalo stranou

Banka nehodnotila dosavadní nízké čerpání bank z programu TLTRO, který je účelově více namířen na posun financí přímo do reálné ekonomiky. Otázka, jak rychle a v jakém objemu se firmám peníze dostanou je stále bez odpovědi.

Poslední jednání ECB proto působí dojmem, že ECB žádný velký trumf v rukávu nemá. Opakovaně deklarovaná vůle a ochota ECB k dalším krokům na podporu odvrácení deflace ztrácejí na své údernosti.

Text s grafem vývoje aktiv ECB a další komentáře k trhu lze nalézt taktéž na stránkách BH Securities       www.bhs.cz

Petr Hlinomaz