Středoevropské měny tento týden bez výraznějších změn

Zatímco euro proti dolaru v tomto týdnu dále padalo a dostalo se na nejnižší hodnotu za posledních 22 měsíců, kurzový vývoj středoevropských měn vůči euru byl nečekaně klidný. V týdenním hodnocení skončily polský zlotý, maďarský forint i česká koruna bez výraznějších změn. V první polovině týdne přitom byl ještě patrný trend mírně posilujících regionálních měn. Koruna během týdne otestovala hladinu 27,50 CZK/EUR a dostala se tak na nejsilnější hodnotu od konce července.

V souladu s naším očekáváním se nakonec ukázalo zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice, které se uskutečnilo včera, jako bez překvapení. Centrální bankéři ponechali nastavení měnové politiky naprosto beze změn a očekávané bylo i vyznění zveřejněného prohlášení bankovní rady včetně tiskové konference guvernéra Singera. Rizika v porovnání s červencovou prognózou jsou podle ČNB (v souladu s naším očekáváním) mírně protiinflační především kvůli nepříznivému vývoji vnějšího prostředí (výhled inflace a ekonomického růstu v zahraničí byl pro letošní a příští rok revidován směrem dolů). Guvernér Singer naopak vyzvedl silnější růst spotřebitelských cen a mezd v domácí ekonomice, než jaký předpokládala červencová prognóza ČNB. Přímý efekt rusko-ukrajinské krize je podle guvernéra z makroekonomického pohledu zanedbatelný. Bankovní rada rozhodla o ponechání intervenčního režimu v platnosti a zároveň potvrdila záměr ukončit jeho používání až v roce 2016. Náš výhled nadále předpokládá konec kurzového závazku na začátku roku 2016 a první zvýšení sazeb v Q2 16.

Možná poněkud nečekaně dobrý výsledek přinesl zářijový konjunkturální průzkum. I když zejména německé předstihové indikátory v posledních měsících klesají, celková důvěra v českou ekonomiku se během září zvýšila. Celkový indikátor ekonomického sentimentu se v září meziměsíčně zvýšil o 0,4 bodu na 8,4 bodu díky růstu důvěry podnikatelů o téměř jeden bod. Co do struktury došlo k nárůstu sentimentu v průmyslu, stavebnictví a obchodu. Naopak důvěra spotřebitelů zaznamenala pokles o jeden a půl bodu. Spotřebitelé tak podle všeho citlivěji reagovali na růst geopolitického napětí. Podnikatelé přitom dopad sankcí vůči Rusku a ruských protisankcí nepovažují za příliš významný.

Indikátory zveřejněné v průběhu příštího týdne by měly solidní růstovou dynamiku české ekonomiky potvrdit. Ve středu bude publikován zářijový PMI index průmyslové aktivity, kde očekáváme mírné zvýšení z 54,3 bodu na 54,5 bodu (trh naopak čeká dle agentury Bloomberg pokles na 53,8 bodu). Na rozdíl od trhu se neobáváme výraznějšího dopadu krize kolem Ruska, koneckonců důvěra podnikatelů v rámci konjunkturálního průzkumu v září vzrostla. I nadále očekáváme meziroční růst příjmů státního rozpočtu, což ukáže výsledek hospodaření ke konci září. Ve středu se zároveň dočkáme velké revize národních účtů ze strany Českého statistického úřadu v souvislosti s přechodem metodiky na nový evropský standard ESA 2010. ČSÚ k tomu uvádí následující: " Jako v předchozích velkých revizích se i nyní změní hlavní makroekonomické agregáty, např. hrubý domácí produkt, národní důchod, tvorba kapitálu, a dojde i ke změně klíčových poměrových ukazatelů. Nejzajímavější změny jsou v úrovni tvorby a užití hrubého domácího produktu a změny v deficitu a dluhu vládních institucí. V referenčním roce 2010 dochází k nárůstu HDP o 4,3 % a k poklesu maastrichtského dluhu vládních institucí z 38,4 % na 38,2 % a deficitu z -4,7 % na -4,4 % ".

Autor: Jan Vejmělek