Čína: pokračování ekonomického zázraku
Rychlý růst čínské ekonomiky byla jedna z nejvýznamnějších ekonomických událostí za posledních 35 let. Tato rychlá ekonomická přeměna neznamenala velké změny pouze pro Čínu, ale pohnula rovnováhou světové ekonomiky.
Stal se zázrak!
Neuvěřitelná čínská ekonomická expanze za posledních 35 let je považována za jeden z nejvýznamnějších ekonomických převratů od dob průmyslové revoluce. Dohánění začalo v roce 1978, kdy se vláda rozhodla přestavět ekonomiku skrze politiku “reformuj a otevři‘‘. Tyto reformy pomohly výrazně přeměnit ekonomiku a pozvednout miliony lidí z chudoby. Rychlost a trvání tohoto růstu je impozantní i při srovnání s druhými zeměmi, které také vykazovaly výrazný růst v dlouhém období (Obrázek 1).
Růst Číny je největší mezi všemi rychle rostoucími ekonomikami
Průměrný ročního růst HDP na hlavu během nejrychlejšího třicetiletého období
Úspěšné uplatnění vně-orientované strategie – podobné té japonské a asijských tygrů – umožnilo Číně rychle se zapojit do světové ekonomiky. Díky tomu způsobil rozvoj Číny významné změny v celém světě.
- Za posledních 10 let přispívala Čína mezi jednou pětinou až jednou třetinou ke světovému růstu HDP. Na území Asie je to nejvýznamnější faktor růstu ovlivňující své sousedy skrze obchod a rostoucí finanční provázanost.
- Tím, že využila rozsáhlého nadbytku práce a začlenila jej do prospívajícího výrobního sektoru, se Čína stala předním světovým dodavatelem levných výrobků. Po celá léta export pomáhal udržovat nízkou inflaci a těšil zákazníky na celém světě.
- K pohánění růstu potřebovala Čína obrovské množství přírodních zdrojů a tak za posledních 10 let přispívala k „super cyklům“ v cenách komodit. Nyní mohou ekonomické změny v Číně ovlivnit ceny světových komodit a měny jejich hlavních exportérů, jako například Austrálii.
- Čína také drží největší měnové rezervy na světě, což jí dává úctyhodnou sílu na světových finančních trzích.
Bez vší pochybnosti, ekonomický úspěch Číny za posledních několik desetiletí je něco nevídaného. S ohledem na nedávné zpomalení ekonomiky a stále zjevnější strukturální problémy, se ale mnozí obávají, že zázračný růst se může blížit svému konci. Může Čína pokračovat ve svém strmém vzestupu, aby se stala vysoko-příjmovou zemí? Anebo se růst zpomalí a zanechá ji tak v pásmu středních příjmů?
Abychom mohli na tyto otázky odpovědět, vytvořili jsme zprávu o dvou částech, které zkoumají dřívější růst Číny, aktuální problémy a budoucí vyhlídky. Část 1 je zaměřená na teorii konvergence, jež vysvětluje ekonomický boom Japonska a asijských tygrů, a dává představu o tom, co by to mohlo znamenat pro Čínu. Půjdeme ještě dále a budeme se zabývat vývojem čínské ekonomiky za poslední desítky let a uvažovat o tom, jak se může v budoucnosti vyvinout. Druhá část této zprávy se zaměřuje na strukturální překážky, které v současné době brzdí ekonomiku a podrývají její budoucí vyhlídky. Podíváme se také na to, jak mohou vládou navrhované reformy řešit tyto problémy a umožnit tak ekonomice pokračovat ve svém zázračném vzestupu.
Když Čína následuje asijský růstový zázrak…
Rychlý ekonomický růst po dlouhou dobu není bez precedentu. Například Japonsko a Německo se po druhé světové válce staly významnými ekonomikami jdoucí cestou udržitelného a rychlého růstu. Některé malé asijské země – asijští tygři – také zažily silnou a trvající ekonomickou expanzi, jež začala během šedesátých let. Jak si ale později řekneme, tento jev je spíše výjimkou, nežli pravidlem. Je natolik vzácný, že Světová Banka nazvala tuto zkušenost Japonska a asijských tygrů „asijský zázračný růst“.
Nehledě na ojedinělost takového jevu, zkušenosti s růstem asijských zemí slouží jako dobré měřítko vývoje čínské ekonomiky. Je to dáno tím, že počáteční doháněcí strategie přijatá Čínou – vně-orientovaný růstový model s velkým důrazem na export – je velmi podobná té, která úspěšně pozvedla asijské tygry na úroveň vysokých příjmů. Podobně jako Japonsko a Korea, také Čína se zaměřila na rozvoj svého výrobního sektoru a zvyšování průmyslové kapacity. V cestě kupředu bude klíčovým prvkem strukturálních reforem liberalizace finančních trhů – proces, který se v Hongkongu a Singapuru udál před desítkami let.
Vzhledem k podobné strategii zvolené Čínou není překvapivé, že také její dohánění je velmi podobné jako u jejích sousedů. Obrázek 2 znázorňuje reálný HDP Číny a vybraných zemí na hlavu, z nichž se některé pozvedly mezi země s vysokými příjmy, zatímco ostatním se to nepovedlo. Nastavili jsme HDP na hlavu na úroveň 3000 USD jako kritérium zařazení do skupiny se středními příjmy, podobně jako tomu bylo u MMF v roce 2013. Čína dosáhla na tuto hranici v roce 1995, s HDP na hlavu ve výši 3058 USD. To je podobně jako mělo Mexiko v roce 1945, Hongkong v roce 1957, Tchaj-wan v roce 1967 a Korea v roce 1972. V následujících 18 letech, dokázala Čína zvyšovat svůj HDP na hlavu o 6.9% ročně, což je více než asijští tygři a Latinsko-americké země ve stejné fázi vývoje.
Čína může i nadále růst rychle, pokud půjde ve stopách svých sousedů.
HDP na hlavu, podíl amerického HDP na hlavu
Pokud bychom předpokládali, že Čína bude následovat cestu Japonska a tygrů, jak by vypadal její růstový profil v následujících desetiletích? Jedna z možností, jak na tuto otázku odpovědět, je konvergenční teorie, podle které země na nižším stupni vývoje mohou růst rychleji než země s vysokými příjmy a to tak, že dováží pokročilé technologie, budují zásobu kapitálu a zvyšují efektivitu pracovní síly pomocí vzdělávání a růstu produktivity. Společným měřítkem, ke kterému konvergují nízko-příjmové země, jsou Spojené Státy a to kvůli jejich pozici jedné z technicky nejrozvinutějších zemí. Na Obrázku 3 je ukázán čínský příjem na hlavu jako podíl amerického poté, co se Čína stane středně-příjmovou zemí (červená čára). Její růstová trajektorie je následně dále prodloužena za pomoci využití profilů Japonska a tygrů od doby, kdy se dostali na podobnou úroveň příjmu.
Ze zmíněného lze odvodit řadu zajímavých informací:
- Jako první uvedeme, že i přes rychlý růst za posledních 35 let, podíl čínského HDP na hlavu je stále stěží jen 20% toho amerického. Odpovídá to stejnému stupni vývoje, na jakém bylo Japonsko v roce 1957, Hongkong a Singapur v 60. letech, Tchaj-wan na počátku 70. let a Korea až v 80. letech. Pro všechny tyto ekonomiky proces industrializace a modernizace teprve začal. V dalších třech dekádách porostou jejich ekonomiky průměrně o 7.7% ročně, takže na konci tohoto období bude jejich příjem odpovídat 60-80% toho amerického.
- Za druhé, rychlost konvergování je vysoká na počátku, ale s vyzráváním ekonomiky a zužováním se mezery s USA se postupně snižuje (Singapur byl v tomto ohledu výjimkou).
- Za třetí, proces konvergence nebyl, jak by se dalo očekávat, vždy hladký a některé země se v určitých obdobích potýkaly s problémy. V případě Japonska a Hongkongu byla období divergence, na rozdíl od konvergence přetrvávající posledních asi deseti let. Na Tchaj-wanu se rychlost dohánění ještě donedávna zpomalovala.
- Za čtvrté, finanční krize mohou ovlivnit proces dohánění. Asijská finanční krize měla velký dopad na Tchaj-wan, Hongkong a Koreu. Singapur byl jediný, kdo se rychle dostal ze ztrát, zatímco pád vnitřních cen japonských aktiv zvrátil konvergenci z devadesátých let.
- Nakonec, pokud půjde Čína ve stopách tygrů a udrží poměrně vysoké tempo růstu v příštích 30 letech, její HDP na hlavu se dostane na úroveň 80% amerického v roce 2040. Jedná se ale pouze o odhad.
Je možné, aby Čína udržela takové tempo konvergování nadále i po 35 letech rychlého růstu? Konvergenční teorie bohužel neumí na tuto otázku odpovědět, protože je založena na předpokladu, že všechny země mají stejné strukturální charakteristiky, jako například úroveň institucí, právní a politický rámec atd. Protože se všechny rozdílnosti v ekonomickém vývoji projeví na úrovni příjmů, teorie předpokládá, že méně rozvinuté země mohou růst rychleji využitím konkurenceschopnosti jejich cen a také díky transferům technologií. V reálném světě tomu tak ale není vždy. Pozorováním skutečnosti – tj. že příjmová nerovnost mezi zeměmi na různých úrovních vývoje se zvětšuje – se zdá, že růst má tendenci divergovat, a ne naopak. Tento jev je natolik známý mezi zeměmi středních příjmů, že se stal předmětem akademického zkoumání jako tzv. „past středního příjmu“.
V posledních letech zažívala čínská ekonomika viditelné zpomalení, kdy roční růst spadl z více než 10% v roce 2009 na 9% v roce 2011 a minulý rok dokonce pod 8%. Kromě toho se ekonomika stává „neudržitelnou, nekoordinovanou a nevyrovnanou“ a to může vyvolat obavy, že Čína v procesu konvergence klopýtne a spadne do pasti středního příjmu. Navzdory „růžovým“ očekáváním konvergenční teorie je nezbytné dobře rozumět minulému vývoji, abychom mohli správně předvídat vývoj budoucí. Proto se v poslední části této studie budeme zabývat analýzou růstových faktorů čínské ekonomiky za posledních několik desetiletí.
Čtěte další články o investování na http://www.penizenavic.cz/investovani/clanky
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Registr ekonomických subjektů ARES
- Prezident - Aktuálně, ekonomické zpravodajství
- Koronavirus Čína
- Bitcoin - Aktuálně, ekonomické zpravodajství
- Čína: pokračování ekonomického zázraku
- Čína se pokouší o ekonomický zázrak
- Hospodářská aktivita v Číně dle nejčerstvějších indikátorů v září zpomalovala - Globální ekonomický výhled - říjen 2023 - Čína - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení
- 5 ekonomických zázraků v době krize!
- České HDP: Ekonomický zázrak nebo jen zásoby? (30.5.2015)
- České HDP: Ekonomický zázrak nebo jen zásoby?
- Víkendář: Německý ekonomický zázrak možná končí
- 5 ekonomický zázraků v době krize - I. Nigérie
Prezentace
21.01.2025 Nejoblíbenější Xiaomi roku má nástupce.
16.01.2025 Nejnadupanější telefon současnosti se začal…
27.12.2024 Stále více lidí investuje do bitcoinu.
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
ČNB patří mezi pět největších kupců zlata mezi centrálními bankami
Charu Chanana, Saxo Bank
Mgr. Timur Barotov, BHS
Peněz bude stále více: Investování již není možnost ale nutnost!
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Překoná zlato v roce 2025 úroveň 3 000 USD? Prognózy se liší, důvody však zůstávají stejné
Miroslav Novák, AKCENTA
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Svět se mění: 4 klíčové výzvy, na které musíte připravit své děti