Výsledky voleb do europarlamentu v zahraničí jsou pozitivní hlavně díky Itálii + celkové výsledky

Výsledky do europarlamentu v zahraničí jsou brány jako pozitivní. Protiunijní hlasy sice posilují svůj vliv, ale zjevně ne až tak, jak se v některých případech očekávalo. Výrazným pozitivním překvapením pak byl výsledek především v Itálii, kde drtivě zvítězila vládnoucí strana současného premiéra, která nedala prostor pro opoziční populisty, kteří by mohli v budoucnu ohrozit reformní snahy současné vlády. Itálie přitom bývala označována jako jeden z hlavních problematických unijních států hned po okrajových Španělsku, Portugalsku a Řecku. Vítězství proevropské strany je v tomto případě bráno jako snížení rizika možných budoucích problémů.
Výrazně pozitivně na výsledky v Itálii zareagoval tamní bankovní systém, což prospělo bankovnímu sektoru v měřítku celé unie.

Celkově se podle již oficiálních statistik nejlépe vedlo Evropské lidové straně (EPP) pod vedením Jean-Claude Junckera sdružují středopravá uskupení, která získala v 751členném parlamentu plných 214 křesel. Oproti posledním volbám si uskupení pohoršilo o plných 53 křesel.
Druhé nejpočetnější zastoupení bude mít sociálnědemokratická Skupina progresivní levice a demokratů (S&D), která si o 1 post polepšila a získala celkem 189 křesel.
Pomyslný bronz si zajistila Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) se 66 mandáty (přišla o 15 křesel).
Bramborovou pozici obsadili Zelení s 52 křesly, když oslabili o 3 pozice.
Do TOP 5 se dostaly ještě Evropská konzervativní a reformní skupina (ECR) se 46 mandáty a ztrátou 10 pozic.
Do EP pak ještě postoupila levicová frakce GUE/NGL se 42 křesly a posílením o 7 pozic. Postup si zajistila také Euroskeptická frakce Evropa svobody a demokracie (EFD) se 38 poslanci a přírůstem 9 nových mandátů.

Bez zařazení je 41 poslanců.

Celkem 63 poslanců mají úplní nováčkové často z řad nacionalistických či protievropských stran.