Osobní finance | 26.02.2014 15:04:07

GfK: Lidé v CEE regionu usilují o vyrovnanou finanční bilanci, v ČR klesá penetrace spořících produktů

Společnost GfK již od roku 2000 neustále monitoruje využití bankovních služeb a pojistný trh ve střední a východní Evropě. Výsledky jejího výzkumu poukazují na velmi odlišné zvyklosti, pokud jde o využívání půjček a spořicích produktů v jednotlivých zemích regionu.

Výsledná data o půjčkách a úsporách odhalila značné rozdíly mezi jednotlivými národy. Výrazně se odlišují především čtyři státy: Česká republika, Slovensko, Německo a Rakousko. Nejen že v těchto zemích má minimálně polovina populace spořicí produkt, ale počet osob se spořicím produktem je zde také značně vyšší než počet lidí, kteří mají bankovní půjčku. V čele stojí Německo a Rakousko s více než trojnásobným množstvím spořicích produktů oproti půjčkám. V České republice a na Slovensku se hodnota blíží dvojnásobku.

Ve všech ostatních zkoumaných zemích dosahuje penetrace spořicích produktů 22 procent nebo méně. To je však pouze první alarmující fakt. Další souvisí se zadlužením.

Slovinsko, Makedonie a Chorvatsko se díky vyrovnanému poměru mezi půjčkami a úsporami nachází na rozhraní mezi státy na čelních příčkách a zbývajícími devíti zeměmi. V těchto třech státech má své úspory uloženo v bankách přibližně 20 procent lidí.

Srbsko, Ukrajina a Turecko vévodí žebříčku zemí, kde počet osob čerpajících dluh výrazně převyšuje počet lidí se spořicím produktem, konkrétně 4,7, 3,3 a 3,0krát. Srbsko je také zemí s nejmenším počtem osob, které ukládají peníze v bankách: pouze 2,6 procenta respondentů uvedlo, že mají úspory v bance.

„Ve srovnání s ostatními trhy si můžeme u některých méně rozvinutých zemí v regionu všimnout, že v bankách spoří méně lidí. Neznamená to však, že tito lidé nemají úspory. Pouze je neukládají v bankách,“ vysvětluje Rastislav Kočan, výkonný manažer pro region střední a východní Evropy ze společnosti GfK. Zároveň dodává: „To může představovat příležitost na trhu pro hráče v tomto sektoru a v důsledku velký růstový potenciál v dané produktové skupině. Obecně se dá říct, že k rozšíření trhu může napomoci aktivní přístup s individuálně nastavenými variantami pro investice a půjčky. Zákazníci si před rozhodnutím často zjišťují podrobnější informace a mají dobrý přehled o dostupných možnostech. Atraktivita obecných nabídek klesá.“

Potenciál k růstu je také na trzích s půjčkami: Bosna a Hercegovina spolu s Bulharskem a Polskem vykazují podprůměrné hodnoty. Je však možné, že zdejší obyvatelé se snaží najít rozumnou rovnováhu mezi půjčkami a úsporami.

Jiná situace je v České republice, kde v posledních třech letech mírně klesala penetrace spořících produktů. Pokles byl způsoben celkovým vývojem českého hospodářství jako důsledku finanční krize a následných kroků tehdejší vlády, která přenesla část těchto dopadů na běžnou populaci zvýšením daní a jiných odvodů. Lidem tak zůstalo v peněženkách méně peněz na spoření.

Obdobně to platí pro i pro úvěry, byť v roce 2012 došlo k nárůstu jejich penetrace v obecné populaci oproti roku 2011, pravděpodobně v návaznosti na pozitivní signály odborné veřejnosti, že se konec finanční krize blíží.

K nejvýraznějšímu poklesu u spořících produktů v České republice došlo u stavebního spoření v důsledku rozhodnutí vlády o snížení státního příspěvku, kdy významně poklesla penetrace produktu v obecné populaci ze 40 procent v roce 2011 na 34 procent v roce 2012 a dále na 32 procent v roce 2013. Mírnějším tempem klesala rovněž penetrace vkladních knížek, a to z necelých 9 procent v roce 2011 a na necelých 7 procent v roce 2013. Ostatní sledované produkty zůstaly více méně beze změn.

Pokles u úvěrových produktů v Čechách je primárně spojen se spotřebitelskými půjčkami, u kterých klesla jejich penetrace v obecné populaci ze 14 procent v roce 2011 na necelých 11 procent v roce 2013. Je potřeba zdůraznit, že neklesá celkový objem úvěrů, ale jejich počet. V tomto případě je to výsledkem nabídky konsolidace úvěrů nabízených bankami a některými nebankovními finančními institucemi. Podobný vývoj se ukázal také u úvěrů ze stavebního spoření a leasingu.

Společnost GfK hraje ve výzkumu finančního trhu ve střední a východní Evropě důležitou roli. V rámci našich služeb pro výzkum finančního trhu (GfK Financial Intelligence) pravidelně provádíme výzkumy, jejichž cílem je zjistit podrobné informace o finančním životě dospělé populace. Sledujeme změny i vývoj a nabízíme odhady potenciálu pro banky, pojišťovny a další poskytovatele finančních služeb.

Kromě mapování změn postojů na různých trzích se zaměřujeme na klíčové indikátory, jako jsou data o využívání finančních služeb, pojištění a bankovních produktů – konkrétně běžných účtů, bankovních karet, kreditních karet i různých typů půjček a spořicích produktů.