Zisk z pitné vody: budoucnost má jméno recyklace

 

Nabírat si pitnou vodu z toaletní nádržky nezní zrovna moc chuťově. Ve skutečnosti to opravdu dělá jeden z pěti kaliforňanů. Stejně jako lidé v Singapuru a v dalších městech ve světě i v USA. Důvod je prostý. Pitná voda je stále dražší a je stále náročnější ji vyrobit a vodárenské firmy se neustále snaží přijít s levnějším způsobem její přepravy.

Jedním z nejrychleji rostoucích sektorů průmyslu vodního hospodářství je technologie výroby „opětovně pitné“ vody, nebo mnohem popisněji „z WC do kohoutku“. Výzkumníci již přišli na to, jak vzít znečištěnou vodu, vyfiltrovat ji, dezinfikovat a dostat do stavu, kdy je vhodná k opětovnému použití jako pitná voda („opětovně pitná“), to znamená do stavu, kdy může být vpuštěna zpět do rozvodu pitné vody a můžeme si ji natočit z kohoutku.

Ani koncept, ani samotná technologie nejsou nové. Nová je ta část technologie „opětovně pitná“. V minulosti se znečištěná voda filtrovala na úroveň, která umožňovala její opětovné použití v oblastech jako je zemědělské zavodňování, průmyslové využití, nebo čištění ulic. Nyní však filtrační proces postoupil na další úroveň, kdy se ze znečištěné vody stává opět voda pitná. Do firem zabývajících se výzkumem, výrobou a instalací technologie na výrobu opětovně pitné vody byly nainvestovány miliardy dolarů.

V Singapuru vyrábějí 30 % pitné vody z vody znečištěné. Tedy upřímně, voda z kohoutku v Singapuru nechutná nijak zvlášť, a možná je lepší čerstvá voda až z Malajsie, ale ta je drahá a z bezpečnostního hlediska je to i politicky nevhodné. Trvalo téměř 40 let, než se povedlo uzavřít smlouvu o dodávkách vody s Malajsií. Vedlejším výsledkem tohoto vývoje bylo, že se Singapur stal centrem inovací vodárenského průmyslu. Inovací zaměřených na opětovné využití, odsolování a zachytávání dešťové vody. Celou tu dobu se vláda snažila stát soběstačná v dodávkách vody.

Technologie čištění odpadní vody není komplikovaná. Potřebujete mikrofiltraci, reverzní osmózu a ošetření ultrafialovým zářením. Je to drahé, ale vybudování nových zdrojů pitné vody je také drahé. Je nechutné pít vodu z toalety? Ano, ale mnoho lidí nemá na výběr. Zvlášť ve městech. Výzkumníci tvrdí, že recyklovaná voda je čistá, prostá patogenů, není kontaminovaná, slaná, je bez rozpuštěných částic a samozřejmě léků. Doufejme tedy, že mají pravdu.

Kromě jiného se však úřady budou čím dál tím častěji poohlížet po technologiích na výrobu „opětovně pitné vody“, protože to bude levnější a pružnější než stavět továrny na odsolování. Technologie odsolování vody ostatně také rostou a po obou technologiích je velká poptávka.

Kdyby chtěl někdo investovat do technologií na úpravu vody, tohoto „modrého zlata“, může si najít několik vhodných akcií firem, které se buď zabývají jenom pitnou vodou, nebo se pohybují v této oblasti. Akcií firem zabývajících se pouze vodou je relativně málo a často jsou na správné hodnotě, nebo nadhodnocené. Možná by však čtenáře zaujala firma Hyflux (HYFXF), která se obchoduje na Singapurské burze i na burze v USA.

GRAF

Jaké máme důvody pro její výběr?

Za prvé se pohybuje v sektoru, u kterého v následujících desetiletích lze očekávat silný růst. Firma staví a provozuje čističky vody a používá své vlastní filtrační technologie.

Za druhé, její působení se neomezuje pouze na Singapur (ačkoli i kdyby tomu tak bylo, tak by to stejně nevadilo, protože poptávka po vodě v Singapuru silně roste). Firma buduje projekty v jihovýchodní Asii, Číně, Indii, Africe a na Blízkém východě. Jejím největším trhem je Čína. Firma má čitelnou historii a je veřejně obchodována na Singapurské burze.

Čtěte dále:
10 nejlepších akcií na rok 2014 podle Barrons
29 akcií, které mohou vynést SP500 k výšinám
Credit Suisse si vybírá pro rok 2014 akcie Goldman Sachs a dalších finančních institucí

Za třetí, na rozdíl od akcií ostatních velkých vodovodních společností, v poslední době cena akcií firmy klesla na své dno a jen velmi málo drobných investorů se o tuto akcii zajímá. Akcie je relativně podhodnocená.

Za čtvrté, investiční banky snížily v roce 2012 ohodnocení firmy, protože z pohledu jejich analytiků jsou zisky společnosti příliš malé. Své sehrálo i makroekonomické prostředí Asie, které snížilo hodnotu mnoha akcií na asijských trzích. Akcie firmy Hyflux tak utrpěly úder a zatím se z něj nezotavily.

Za páté, šéf exekutivy vlastní třetinu společnosti a to je dobré znamení.

Za šesté, Hyflux vyplácí dividendu. Kdo by nechtěl dividendy?

Akcie firmy Hyfux mají v příštích letech potenciál na ztrojnásobení své hodnoty. Riziko zmírňují silná fundamentální data. Rozhodnout se však musí každý sám. Jestli si myslíte, že Jim Rogers je zkušený investor (já si to ostatně myslím), potom byste možná chtěli vědět, že také vlastní akcie Hyflux.