Makroekonomika | 15.11.2013 09:24:43

ČNB vydala Zprávu o inflaci IV/2013

§ Základní scénář prognózy implikuje výrazný pokles tržních úrokových sazeb zřetelně pod nulovou hranici. To v praxi nemůže nastat, a prognóza tak ukazuje na výraznou potřebu dalšího uvolňování měnové politiky jinými nástroji než úrokovými sazbami

§ Po rozhodnutí bankovní rady ČNB používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek se stává nejpravděpodobnějším popisem očekávaného budoucího ekonomického vývoje alternativní scénář zohledňující zahájení intervencí

§ Alternativní scénář kvantifikuje dopad oslabení měnového kurzu do blízkosti 27 CZK/EUR na očekávaný vývoj tuzemské ekonomiky. Inflace se vrátí k cíli již ve druhé polovině roku 2014 a HDP poroste v roce 2014 rychleji než v základním scénáři. Zvyšuje se také pravděpodobnost a robustnost očekávaného opuštění nulových měnověpolitických úrokových sazeb v delší budoucnosti

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání 14. 11. 2013 schválila letošní čtvrtou Zprávu o inflaci. Tato zpráva je jednou ze základních součástí komunikace centrální banky s veřejností v režimu cílování inflace. Stěžejní částí Zprávy o inflaci je popis čtvrtletní makroekonomické prognózy ČNB. Ta představuje klíčový vstup pro rozhodování o měnové politice. Smyslem zveřejňování prognózy a jejích předpokladů je činit měnovou politiku co nejvíce transparentní, srozumitelnou, předvídatelnou, a proto důvěryhodnou. Zprávu o inflaci předkládá ČNB dvakrát ročně k projednání Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Základní scénář prognózy popsané v kapitole II této zprávy ukazuje na výraznou potřebu dalšího uvolnění měnových podmínek, když tržní úrokové sazby konzistentní s tímto scénářem klesají zřetelně pod nulovou hranici. Za tohoto předpokladu se celková inflace na počátku roku 2014 sníží až k nule vlivem poklesu regulovaných cen a odeznění primárních dopadů změn DPH, poté se bude opět zvyšovat směrem k 2% cíli ČNB. Obdobně se bude vyvíjet měnověpolitická inflace, která na počátku příštího roku krátkodobě překmitne do lehce záporných hodnot. Celková inflace spolu s měnověpolitickou inflací by se tak měly podle základního scénáře prognózy až do třetího čtvrtletí 2014 pohybovat pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB.

Prostor pro snižování měnověpolitických úrokových sazeb však byl vyčerpán dosažením technické nuly (0,05 % pro dvoutýdenní repo operace) a pokles tržních úrokových sazeb do záporných hodnot v praxi nemůže nastat. Proto byl zpracován alternativní scénář, který kvantifikuje důsledky používání kurzu koruny jako nástroje uvolňování měnové politiky. Připravenost k použití měnového kurzu ČNB s cílem zabránit nebezpečí deflace komunikovala již od podzimu roku 2012.

Na posledním měnověpolitickém zasedání (7. 11. 2013) se bankovní rada rozhodla začít používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. Bankovní rada se současně shodla, že alternativní scénář se stal nejpravděpodobnějším popisem očekávaného budoucího ekonomického vývoje. V návaznosti na to ČNB z rozhodnutí bankovní rady začala intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR.

Oslabení kurzu pomůže k urychlení návratu inflace k 2% inflačnímu cíli ČNB a zvyšuje se také pravděpodobnost a robustnost očekávaného opuštění nulových měnověpolitických úrokových sazeb v delší budoucnosti. V alternativním scénáři se slabší hladina kurzu promítá do nárůstu dovozních cen, vyšší ekonomické aktivity a vyššího růstu mezd, což následně zvyšuje celkovou i měnověpolitickou inflaci. Inflace se vrací k cíli ve druhé polovině roku 2014.

Na vývoj HDP v alternativním scénáři působí protisměrně několik vlivů, které však v souhrnu urychlují jeho růst v příštím roce. Vlivem nárůstu dovozních cen lze očekávat nižší koupěschopnost domácností (dočasně brzdící spotřebu), jejich poptávka je však ve zvýšené míře přesměrována k domácímu zboží a službám a navíc podpořena nižšími reálnými úrokovými sazbami v důsledku zvýšených inflačních očekávání. Zároveň slabší kurz podporuje český vývoz, a tím roste konkurenceschopnost podniků i jejich ochota investovat. Oživení výroby následně přispívá k nárůstu zaměstnanosti a mezd, což v delším období zvyšuje kupní sílu domácností a jejich spotřebu.

Marek Petruš

ředitel komunikace a mluvčí ČNB

Poznámky pro novináře:

Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu. ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz, ochranou spotřebitele a devizový dohled. Jako banka státu ČNB vede účty a provádí platební styk a další bankovní služby pro stát a veřejný sektor. ČNB sídlí v Praze, Plzni, Hradci Králové, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem.