Uplynulý týden příliš vzruchu na středoevropských devizových trzích nepřinesl

Česká koruna i maďarský forint v průběhu tohoto týdne v podstatě stagnovaly, pouze polský zlotý ve druhé polovině týdne ztrácel , když reagoval na informace, že polská vláda hodlá sebrat penzijním fondům polovinu jimi držených státních dluhopisů. Kurz české měny se po mírném posílení k 25,65 CZK/EUR z počátku týdne následně stabilizoval v okolí úrovně 25,75 CZK/EUR, kde se držel i v průběhu páteční seance.
 
Zveřejněné detaily národních účtů za druhé čtvrtletí potvrdily, že česká ekonomika opustila recesi , když zaznamenala oproti prvnímu čtvrtletí vzestup o 0,6 %. Původní rychlý odhad byl sice revidován o desetinu níže, struktura však potěšila, neboť zakládá na obdobnou růstovou dynamiku i v aktuálním třetím čtvrtletí.
 
Je zřejmé, že tuzemské hospodářství z recese vytáhla silnější zahraniční poptávka, která se promítla do vzestupu čistých exportů. Tato situace odráží konec recese v eurozóně a zejména zrychlení hospodářského růstu v Německu. Domácí poptávka sice zůstala i ve druhém čtvrtletí slabá, data však rozhodně nezklamala. Mezičtvrtletní snížení spotřeby domácností o 0,4 % zdaleka nevymazalo růst o 1,5 % zaznamenaný v prvním čtvrtletí. Další významný pokles o 16,3 mld. Kč zaznamenaly zásoby po jejich propadu o 19,3 mld. Kč v prvním kvartále. Objem zásob je tak v poměru k celkovému HDP nejníže od roku 2005 a představuje tak slušný růstový potenciál pro další čtvrtletí. Zrovna tak nebyl dosud vykompenzován propad u daní z produktů související s letošním zvýšením spotřební daně z tabáku.
 
K výše uvedenému se pak přidává zvyšující se optimismus ekonomických aktérů českého hospodářství. Důvěra manažerů v průmyslovém sektoru (měřeno PMI indexem) se v srpnu vyšplhala na dvouleté maximum, důvěra domácností je dle konjunkturálního průzkumu na maximu od listopadu 2011. Na opatrné zvyšování ekonomické aktivity na počátku třetího čtvrtletí ukázala pak i červencová čísla z průmyslu, exportu, maloobchodu i stavebnictví.
 
?          Průmyslová výroba se za červenec zvýšila o 0,4 % m/m, v meziročním vyjádření byla vyšší o 2,1 % y/y, což v podstatě odpovídalo tržnímu očekávání. Červencové číslo potvrzuje opatrné zlepšování situace v českém průmyslu, který reaguje zejména na zvýšenou poptávku ze zahraničí. Zatímco tržby celého sektoru byly v červenci meziročně vyšší o 3,7 % y/y, tržby z přímého vývozu si polepšily o výrazných 6,6 %. Domácí tržby naopak zaznamenaly minimální zlepšení o 0,7 % y/y.
?          Vývozy se během července zvýšily o 0,5 % m/m, v meziročním vyjádření pak byly dokonce vyšší o 3,2 % y/y. Ještě v červnu byly naopak o 2,5 % y/y níže. Vzhledem k tomu, že dovozy i v červenci o 2,0 % m/m poklesly (v meziroční vyjádření ovšem byly o 1,3 % y/y výše, což překonalo naše očekávání), přebytek bilance zahraničního obchodu dosáhl za červenec 28,2 mld. CZK a byl tak o téměř 5 mld. CZK vyšší než před rokem.
?          Maloobchodní tržby se v průběhu července zvýšily reálně o 0,7 % m/m. Zatímco v červnu byly ještě meziročně o 2,5 % y/y níže, v červenci zaznamenaly vzestup o 4,0 % y/y. Jedná se o nejvýraznější meziroční dynamiku od února 2011 (po očištění o pracovní dny činil růst 0,7 % y/y).
?          Stavební výroba zaznamenala za červenec silný růst o 4,8 % m/m odrážející mino jiné i popovodňovou stavební aktivitu. V meziročním vyjádření byla stavební výroba poprvé od března 2011 v černých číslech, když si polepšila o 0,2 % y/y.
 
Celá řada předstihových i sektorových měsíčních indikátorů naznačuje, že mezičtvrtletní růsty bude česká ekonomika měřeno reálným HDP vykazovat i ve zbytku roku. Z meziročního pohledu se pak může do černých čísel vrátit v závěrečném čtvrtletí. Ovšem zatímco dna v hospodářském cyklu již bylo dosaženo, u inflace to neplatí. Ta by měla pokračovat v klesajícím trendu započatém na konci loňského roku. Spotřebitelská inflace v minulém roce dosáhla v průměru vysokých 3,3 % y/y, v červenci 2013 se inflace nacházela na úrovni 1,4 % y/y. A na počátku příštího roku by se pak meziroční dynamika spotřebitelských cen mohla dokonce přiblížit k nule, a to zejména kvůli očekávanému poklesu cen elektřiny pro koncové uživatele.
 
Pokračování dezinflačního trendu povede k tomu, že centrální bankéři budou i nadále preferovat uvolněnou měnovou politiku. V tomto duchu se na počátku týdne vyjádřil i člen bankovní rady ČNB. L. Lízal. Protože klíčová sazba ČNB se nachází v podstatě na nule, měla by měnové podnikly uvolňovat slabší koruna. I proto z úst L. Lízala zaznělo, že koruna je nadhodnocená.
 
Hned počátek týdne přinese důležitá inflační data za srpen. Z meziměsíčního pohledu by spotřebitelské ceny měly poklesnout o 0,1 %. Mírný růst by měl nastat jen u cen pohonných hmot ( 0,7 % m/m). Ceny potravin by měly klesnout o 1,0 % díky sezónním faktorům ( 0,3 % SA). Regulované a korigované ceny by pak v srpnu měly stagnovat. V meziročním vyjádření by růstová dynamika měla stagnovat na červencových 1,4 % y/y. Náš odhad je v souladu s tržním očekáváním, předpoklad ČNB je ovšem výše, a to na 1,6 % y/y. Pokud tedy skutečně bude výsledná srpnová inflace pod prognózou ČNB, mělo by to implikovat slabší kurz koruny ve srovnání s předpokládaným průměrem 25,8 CZK/EUR pro Q3. Dosavadní průměr od počátku července činí 25,86 CZK/EUR.
 
Kromě inflace budou publikována i srpnová data z trhu práce. Nepříznivá situace se začíná pomalu obracet k lepšímu, konkrétně se to týká především míry nezaměstnanosti. Ta se dle metodiky MPSV na sezónně očištěné bázi začala zvyšovat v dubnu loňského roku ze 6,6 % na letošních květnových 7,7 %, od té doby v podstatě stagnuje. Podle posledního konjunkturálního průzkumu za srpen nemají manažeři v průmyslu v následujících třech měsících v úmyslu propouštět. Manažeři ve stavebnictví dokonce v blízké budoucnosti očekávají růst zaměstnanosti. Trh práce se tak nejspíše nachází v bodě stabilizace. Do konce příštího roku vidíme stabilní míru nezaměstnanosti (SA) kolem 7,5-7,6 %. Míra nezaměstnanosti bez sezónního očištění by měla v srpnu také zůstat beze změny na 7,5 %. Náš odhad je v souladu s tržním konsensem. 

Autor: Jan Vejmělek