ERA: Po povodních 2002 spadly ceny zatopených nemovitostí o 90% – letos bude situace podobná

Nemovitosti v záplavových oblastech trvale ztrácejí svou hodnotu, i za desetinu ceny zůstávají neprodejné. Do konce 90. let pojmy jako „zátopová oblast“ nebo „povodňová mapa“ nikdo neřešil. Kvůli událostem uplynulých 16 let však nyní patří k hlavním faktorům moderního trhu s realitami. Poslední velké záplavy v roce 2002 způsobily pokles cen nemovitostí v postižených oblastech až o 90 procent, zatopené pozemky se staly neprodejnými. Znehodnocený majetek se rozhodli obnovit pouze usedlíci. Noví investoři se od staveb v povodňových lokalitách odvrátili. Nadějí pro obyvatele rizikových oblastí jsou protipovodňová opatření měst a obcí, ne všude je však možné je realizovat.

„Nejrizikovější jsou regiony, kde se záplavy opakovaly a kde stále hrozí. Takovou oblastí jsou například Kralupy nad Vltavou nebo středočeské Zálezlice. Obecně jde o lokality, které ani povodňovými opatřeními nelze před velkou vodou uchránit, nebo kde ani val či zábrany není možné realizovat. Navíc povodňová opatření způsobují, že v místech, kde nově vodu udrží pod kontrolou, způsobí přebytek vody zase jinde,“ uvedl marketingový ředitel realitní společnosti ERA Reality Tomáš Kučera.

Před rokem 1997, kdy zasáhly povodně především Moravu, se nemovitosti v dnešních rizikových oblastech nijak cenově nelišily od ostatních realit. Teprve povodně v letech 1997 a především 2002 výrazně změnily hodnoty nemovitostí. Pojišťovny vytvořily povodňové mapy a kupující je začali velmi aktivně používat. „V okrajových místech zátopových oblastí, kde došlo pouze k zatopení sklepů či lokálnímu rozvodnění, se ceny nemovitostí propadly o desítky procent. V místech, kde povodeň zasáhla výrazně, se obchod s nemovitostmi takřka zastavil. Tentokrát bude situace obdobná. Kupující jsou v tomto ohledu velmi obezřetní, obávají se opakování povodně a často také nevěří slibovaným protipovodňovým opatřením, která mnohdy nebyla ze strany měst a obcí naplněna. Stejný trend bude jistě následovat i po povodních, které přišly v těchto dnech,“ popsal Tomáš Kučera.

Podle odborníků z celosvětově úspěšné společnosti ERA Reality dochází v záplavových oblastech k okamžitému realitnímu šoku a zastavení obchodu s nemovitostmi. Následuje drastický propad cen na základě reálných důsledků povodní. „Pokud před povodněmi v roce 2002 stál pozemek například jeden milion korun, po záplavě se jeho cena snížila až o 90 procent na sto tisíc korun. Přesto se kupující hledá velmi těžko. Po opakovaném zásahu povodněmi se takový pozemek stává neprodejným i za 1 korunu. Totální propad na 10 a méně procent původní ceny platí v případě vícenásobného zatopení naneštěstí také pro domy,“ řekl Tomáš Kučera z ERA Reality.

Po celoplošných povodních v roce 2002 zaznamenaly realitní kanceláře enormní zvýšení zájmu kupujících o informace týkající se rozvodnění řek v blízkosti nemovitosti. „Poměrně přesné informace včetně fotodokumentace mají obecní a městské úřady, se kterými spolupracujeme. Naši realitní makléři využívají ke své práci povodňové mapy vytvořené pojišťovnami a také individuální lokální monitoring z doby záplav. Proto považujeme za podstatné, aby naši makléři dobře znali svůj region. Klientovi je povodňová mapa předložena a je konzultován vývoj od roku 1997 či 2002 včetně protipovodňové prevence, která byla v daném regionu vytvořena,“ přiblížil Tomáš Kučera z ERA Reality.

Novostavby se po roce 2002 v povodňových oblastech stavěly jen sporadicky. Případy, kdy by investoval v záplavové lokalitě někdo, kdo v daném místě již předtím nežil, byly a jsou podle Tomáše Kučery výjimečné. „Jediné, co může přebít obavu z dalších záplav, je silná osobní vazba k prostředí. Pokud už se lidé rozhodnou pro stavbu v rizikové oblasti, kde hrozí více přívalových dešťů, většinou stavějí dům bez sklepa, jen 50 a více centimetrů nad terénem. Obezřetnost kupujících a stavitelů postupem času po záplavách opadává, ovšem události dnešních dní ji opět posílí.“

Eliška Crkovská

mediální konzultant ERA Reality