Čínská průmyslová produkce vzrostla v prosinci meziročně o 10,3 procenta a potvrdila tak, že se tvrdé přistání Číny alespoň prozatím nekoná. Průmyslová výroba je jedním z hlavních motorů čínského hospodářského růstu. Vždyť tvoří téměř polovinu výstupu ekonomiky Říše středu.  Čína by rovněž měla být motorem pro celosvětový ekonomický růst v příštích několika letech. Během letošního roku by mělo její hospodářství růst o osm procent, zatímco Evropu čeká stagnace a Spojené státy růst kolem dvou procent.

Samozřejmě s sebou hospodářský růst nese i změnu požadavků občanů. Dělníci žádají vyšší mzdy a pro centrální vládu již začíná být problém dovážet levné pracovníky z východu země. Čínští občané jsou rovněž kritičtí k ekologické devastaci způsobené nešetrnými výrobními postupy. Brzdou se stává i legislativa ohledně minimálních mezd (poslední dekádu vzrostla minimální mzda na více než dvouapůlnásobek), tedy ještě o něco rychleji než byl celkový hospodářský růst. Vláda se vyššími mzdami snaží zvýšit spotřebu domácností, jejíž podíl na celkovém hospodářském výstupu je poloviční oproti Spojeným státům.

Je pravdou, že ve Vietnamu a Indonésii jsou mzdy výrazně nižší.  Na druhou stranu tam musí investoři počítat s výrazně horší infrastrukturou. Průměrný vietnamský zaměstnanec si přijde za rok v přepočtu na necelých 18 000,- Kč, tedy necelou pětinu výdělku průměrného Číňana.

Výrobní kapacity, které se přesouvají, se týkají především nekvalifikovaných míst. Naopak v Číně zůstává high-tech výroba. Vždyť produkce počítačů, mobilních telefonů a podobných zařízení v prosinci rostla o více než 15 procent meziročně. 

Vojtěch Železný,

Portfolio Manager

Conseq Investment Management, a. s.