Ústavní soud začne projednávat stížnost princezny Pezoldové, žádající dědictví Schwarzenbergů

BRNO (MEDIAFAX) - Ústavní soud se bude ve středu ve veřejném jednání zabývat stížností Elisabeth Pezoldové (65), která tvrdí, že ji Česká republika neoprávněně vyřadila z dědického řízení ohledně obrovského majetku šlechtické rodiny Schwarzenbergů.

Princezna Elisabeth Schwarzenbergová, provdaná Pezoldová, je nevlastní sestrou ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09). U Ústavního soudu si stěžuje, že český stát porušil její ústavně garantovaná práva a ustanovení mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Namítá především, že soudy jí odepřely právo na spravedlivý proces i možnost se proti verdiktům české justice účinně odvolat.

Pezoldová je adoptivní vnučkou po hlubockém knížeti Adolfu Schwarzenbergovi - a to jako dcera Heinricha Schwarzenberga, který byl Adolfem adoptován. Ve sporu přitom nejde o málo. Šlechtična žijící střídavě ve Vídní a jihoafrickém Johannesburgu se v České republice hlásí například o dědický nárok na zámky v Hluboké, Českém Krumlově, Třeboni nebo Jindřichově Hradci.

Okresní soud v Českých Budějovicích ale určil, že "jediným účastníkem dědického řízení, se kterým bude nadále jednat, je však její nevlastní bratr Karel Schwarzenberg". České soudy tak reflektovaly předcházející verdikt rakouského soudu v Murau, který před časem ve složitých sporech o rodové dědictví určil univerzálním dědicem Karla Schwarzenberga.

Soud rakouské princezny s českým státem se vleče dvě desítky let. Matka sedmi dětí Pezoldová tvrdí, že jí české soudy v podstatě zcela vyloučily z okruhu účastníků dědického řízení.

Skutečnému vydání majetku v Česku ovšem stále brání zákon. Adolf Schwarzenberg s rodinou o všechno přišli podle dosud platné normy z roku 1947, která je nazývána Lex Schwarzenberg. Skandální zákon přijal tehdejší parlament už s vědomím, že jej úmyslně zaměří proti hlubocké větvi prastarého šlechtického rodu, aby stát mohl zabavit její obrovský majetek. Zákon platí dodnes, i když právě pro svoji povahu není obecně platný. Postihuje totiž vybranou skupinu lidí a odporuje evropské i české legislativě.

Speciální zákon proti Schwarzenbergům přijaly české úřady, které po válce znárodňovaly prakticky veškerý soukromý majetek proto, že proti šlechtickému rodu nemohly uplatnit Benešovy dekrety. Adolf Schwarzenberg totiž přispěl v třicátých letech na výstavbu bunkrů v pohraničí, těsně před vypuknutím války uprchl před nacisty do Itálie a pak do Spojených států. Jeho dědic Heinrich, otec Elisabeth a adoptivní otec Karla, byl dokonce po zabavení Hluboké nacisty vězněn v koncentračním táboře v Buchenwaldu. Proto také v roce 1947 schválil český parlament speciální zákon, který bezprecendentně uplatnil pouze na jednoho člověka, hlavu rodu, knížete Adolfa.

Spor má kromě legislativně právních otázek rovněž mimořádně nepříjemné osobní konsekvence. Elisabeth Petzoldová a o deset let starší Karel Schwarzenberg jsou nevlastními sourozenci; v mládí spolu žili v rodovém paláci ve Vídni. Otec Elizabeth Heinrich, představitel bohaté "hlubocké" větve rodu tam Karla, potomka chudší "orlické" větve, v roce 1960 adoptoval. Měl totiž pouze dceru a podle rodové tradice se měl dědicem obrovského jmění stát muž. Adopce mladého Karla měla tehdy pro starobylý rod i významnou symbolickou hodnotu - po sto padesáti letech rozštěpení se tím měly sloučit dvě schwarzenberské linie - orlická, která po válce v tehdejším Československu přišla o všechno, a v tuzemsku podobně postižená hlubocká linie. Té však zůstal rodový palác ve Vídni a rozsáhlé rodové majetky po celém Rakousku a v Německu.

Jiří Nováček, novacek@mediafax.cz