Novelu, která má odhalit majitele akcií, poslali zákonodárci do druhého čtení

PRAHA (MEDIAFAX) - Poslanecká sněmovna projednala v úterý v prvním čtení návrh zákona, který má zvýšit průhlednost akciových společností. Akcie na majitele budou podle normy sice dál existovat, ale stát musí mít nově možnost kdykoliv identifikovat jejich vlastníky.

"Účelem normy je vyřešit problémy akcií na majitele, prostě aby bylo známo, komu skutečně patří. Dnes tomu tak není. Nabízí i možnosti řešení, jak provést převod listinných akcií," uvedl v úterý za předkladatele ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), když zákonodárcům představoval, jak chce vláda omezit prostor pro korupci v prostředí akciových společností.

Každá akcie na majitele bude muset být podle návrhu zaknihována u centrálního depozitáře, nebo fyzicky uložená u banky. Všechny akciové společnosti, které by chtěly mít dál akcie na majitele, si budou muset vybrat jednu z těchto variant nebo přistoupit na transformaci svých cenných papírů na akcie na jméno. Ta bude podle exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ze zákona následovat automaticky k 1. lednu 2014.

Jak zaknihování v centrálním depozitáři, tak fyzické uložení akcie u banky (imobilizace) budou zahrnovat identifikaci vlastníka akcií. "Tato identifikace umožňuje využití pro orgány činné v trestním řízení, jakož i další dozorové a správní orgány, zadavatele veřejných zakázek, poskytovatele dotací a grantů a další subjekty. Převod práva vlastnického k zaknihovaným nebo imobilizovaným akciím je vázán na změnu zápisu vlastníka u centrálního depozitáře či banky," stojí v předkládací zprávě ministerstva.

Smyslem návrhu je podle rezortu spravedlnosti vyloučit možnost existence akcionářských struktur, u kterých není identita akcionářů ze strany státních orgánů ověřena. Od nového zákona si slibuje, že opatření omezí možnost nelegálních výnosů z trestné činnosti.

Ze strany opozice se v úterý ozvaly hlasy, které sice ideu zákona vítají, ale chtěly by, aby akciové společnosti neměly na výběr, jak svým akciím jméno dodají. Jeroným Tejc (ČSSD) i Michal Babák (VV) volají po jednotném registru.

"Zrušení anonymních akcií vítáme, jinak vzniká netransparentnost a prostor pro korupci. Ovšem jediný, kdo bude znát imobilizovaného vlastníka, bude banka a orgány činné v trestním řízení, jinak nikdo. Podle mě nebude veřejně dohledatelné vlastnictví akciových společností, lepší by bylo mít jednotný registr. Neexistuje důvod, aby někoho chránilo bankovní tajemství, vlastníky akcií může znát celá veřejnost. Jsem pro centrální depozitář, jen pro tuto jednu možnost," řekl Tejc.

Babák dodal, že VV budou v tomto smyslu podávat pozměňovací návrh. "Návrh neřeší zrušení anonymních akcií hlavně proto, že akciovkám dává tři možnosti, jak s akciemi naložit, jak vlastnictví zapsat. Centrální registr je správná cesta. Jenomže možnost zapsat akcie u komerčních bank není. Třetí je transformace z akcie na doručitele na akcii na jméno, to je dobrá myšlenka, ale tvůrci zákona podle mě netuší, jak to funguje v praxi. Jméno na akcii nemusí být pravdivé, akciová společnost si tam může napsat cokoliv, " zmínil poslanec Věcí veřejných.

Současně novinka zavádí také povinnost akcionářů držících listinné akcie na jméno zavést si pro účely výplaty dividendy účet u banky. Po zavedení úpravy tak bude možné ověřit identifikaci akcionáře, kterou provádí společnost sama, ale také sledovat tok dividend a jiných peněžitých plnění ve prospěch daného akcionáře.

Číslo bankovního účtu bude povinnou náležitostí seznamu akcionářů a akciová společnost bude mít povinnost tyto údaje poskytnout orgánům činným v trestním řízení za stejných podmínek, jako údaje o akcionáři poskytuje centrální depozitář podle zákona o podnikání o kapitálovém trhu.

"Zrušení anonymních akcií je krok důležitý, ale určitě v boji s korupcí ne tak zásadní, jak se někdy prezentuje. Neřeší totiž možnosti, které komplikované vlastnické struktury firem skýtají," prohlásila Karolína Peake (LIDEM).

Vicepremiérka pro boj s korupcí vyzdvihla jako minimálně stejně důležitou dohodu, podle které ve spolupráci s rezortem spravedlnosti a ministerstvem pro místní rozvoj připraví do konce roku další návrh opatření na rozkrývání vlastnické struktury společností. Měla by se dotknout firem, které se ucházejí o plnění z veřejných rozpočtů, například o veřejnou zakázku.

Zákon má nabýt účinnosti dnem svého vyhlášení.