PROFIL: Velký návrat Miloše Zemana do nejvyšších pater politiky

PRAHA (MEDIAFAX) - Unáhlený odchod z politiky a snahy o návrat, tak hodnotí politologové poslední roky expremiéra a bývalého předsedy ČSSD Miloše Zemana. Nyní je spolu s Janem Fischerem označovaný za favorita historicky první přímé volby prezidenta v České republice.

Miloš Zeman se z politiky stáhnul v roce 2003, když se během prezidentské volby neprobojoval ani do druhého kola. Někteří jeho spolustraníci z ČSSD se totiž tehdy neočekávaně přiklonili na stranu Václava Klause. Jámu pod Zemanem zřejmě vykopal tehdejší místopředseda ČSSD Stanislav Gross, kterého sám Zeman paradoxně do čela strany protlačil.

Ani ve své středověké tvrzi na Vysočině však nepřestal politickou scénu ovlivňovat. Kromě toho, že politické dění četně komentoval, se stýkal s řadou sociálních demokratů. Zároveň nepřestal kritizovat jak Grosse, tak svého nástupce Vladimíra Špidlu, kterého také původně sám podporoval jak při cestě do čela ČSSD, tak při obsazování postu premiéra.

Krátkodobé usmíření mezi Zemanem a vedením ČSSD nastalo až s příchodem Jiřího Paroubka, netrvalo ovšem dlouho. Zásadní rozkol mezi Zemanem a novým lídrem ČSSD způsobily odlišné názory na řešení patové situace po parlamentních volbách v roce 2006. Averze mezi nimi ještě vygradovala v roce 2007, když Paroubek Zemana obvinil z toho, že uzavřel nevýhodnou smlouvu s advokátem Zdeňkem Altnerem, který ČSSD zastupoval ve sporu s ministerstvem financí o vlastnictví Lidového domu. Altner, který spor vyhrál, nařknul ČSSD, že mu neuhradila stanovenou odměnu. Úroky z nezaplacené částky mezitím narostly do horentních sum a v případě uznání by byly pro ČSSD likvidační. Na Zemana v souvislosti s kauzou podal trestní oznámení Jaroslav Novák, Zeman si byl ovšem jist, že hon na jeho osobu pořádá právě Paroubek. Z ČSSD proto Zeman na protest v březnu 2007 vystoupil.

Expremiér zároveň avizoval, že se s vrcholnou politikou definitivně rozešel. Ovšem zanedlouho otevřel lobbista Miroslav Šlouf v Praze kancelář sdružení s názvem Přátelé Miloše Zemana a otevřeně prohlásil, že jediným cílem této akce je, aby byl Miloš Zeman zvolen prezidentem České republiky.

Ze sdružení vznikla Strana práv občanů-Zemanovci a expremiér ohlásil kandidaturu v parlamentních volbách jako lídr v Ústeckém kraji. Nemalou měrou k tomu přispěl spor s Jiřím Paroubkem, ten Zemana označil za zbabělce, který se bojí utkat se s ním ve volbách.

Po sněmovních volbách v roce 2010 sice zemanovci zůstali před branami sněmovny, nepřesáhli pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do dolní parlamentní komory, ale sociální demokracii ubrali z jejího zisku.

Strana přitom programově sází zejména na přímou volbu prezidenta, starostů, primátorů a hejtmanů, změnu volebního systému, zrušení rovné daně a zavedení progresivního zdanění. Vyplácení sociálních dávek nezaměstnaným podmiňuje jejich zapojením do veřejně prospěšných prací, odmítá privatizaci strategických státních firem a brojí proti regulačním poplatkům ve zdravotnictví a povinnému spolufinancování studia.
V oblasti zahraniční politiky je Zeman známý především velmi vyhraněným postojem vůči islámu a podporou účasti českých vojáků v zahraničních misích NATO. Říká o sobě, že je eurofederalista, ovšem nikoli eurofanatik.

Během Pražského jara v roce 1968 vstoupil do KSČ, z níž byl o dva roky později vyloučen. Následně pracoval jako prognostik v řadě organizací. Za své politicko-společenské názory byl z řady z nich však propuštěný nebo byly organizace zavřeny. Jeden z jeho nejslavnějších článků vyšel v srpnu 1989 v Technickém magazínu, Zeman v něm komunistický režim ostře kritizoval.

Během "sametové revoluce" se aktivně zapojil do činnosti Občanského fóra. Velký ohlas vyvolal například jeho projev na Letenské pláni 25. listopadu 1989, při němž poměry a životní úroveň v Československu přirovnal africkým státům.

V roce 1990 byl za Občanské fórum navržený do Federálního shromáždění, do něhož byl zvolen také v roce 1992. Od roku 1990 začal rovněž pracovat v Prognostickém ústavu ČSAV. V roce 1992 vstoupil do ČSSD, o rok později se stal jejím předsedou, kterým zůstal až do roku 2001.

V roce 1996 se stal po pauze jednoho funkčního období sněmovny opět poslancem. Za toleranci menšinové vlády Václava Klause se mohl ujmout funkce šéfa Poslanecké sěmovny. O dva roky později zvítězil v předčasných volbách a až do července 2002 působil jako předseda vlády, která byla na základě opoziční smlouvy tolerovaná občanskými demokraty. V roce 2001 předal post šéfa ČSSD Vladimíru Špidlovi, který ho o rok později po vítězných volbách nahradil i v premiérském křesle.

Zeman se narodil 28. září 1944 v Kolíně, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Je podruhé ženatý, z prvního manželství má syna Davida, s druhou manželkou má dceru Kateřinu.

Tereza Veselá, vesela@mediafax.cz