Vláda projedná státní rozpočet i financování fondů dopravní infrastruktury a rozvoje bydlení

PRAHA (MEDIAFAX) - Hlavním bodem středečního jednání vlády bude návrh státního rozpočtu se 100miliardovým schodkem. Kabinet premiéra Petra Nečase (ODS) ale také projedná financování státních fondů dopravní infrastruktury (SFDI) a rozvoje bydlení (SFRB).

Vláda se bude zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem v hodnotě 2,9 procenta HDP, tedy 100 miliardami korun při růstu o jedno procento.

V roce 2013 chce ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) získat do státní kasy stejný objem peněz jako v předchozím roce, tedy 1,084 bilionu korun. Zároveň by se však měly o pět miliard korun na 1,184 bilionu korun snížit výdaje. Mandatorní výdaje by měly v příštím roce vzrůst o 4,3 miliardy korun na 695,1 miliardy, nemandatorní výdaje by měly naopak klesnout o 9,3 miliardy korun. V dalších letech chce ministerstvo schodek snižovat, v roce 2014 by měl klesnout na 2,5 procenta HDP a o rok později na 1,6 procenta.

Podmínkou udržení navrženého deficitu pro příští rok je ovšem schválení legislativy, která například zvyšuje obě sazby DPH o jeden procentní bod na 15 respektive 21 procent, zavádí sedmiprocentní "solidární" daň pro občany s příjmy vyššími než 100 tisíc korun měsíčně a další změny. Návrh po zamítnutí Senátem následně neschválili ani poslanci, vláda se ho proto rozhodla předložit zákonodárcům znovu, tentokrát ale i s hlasováním o důvěře kabinetu premiéra Petra Nečas.

Konsolidační opatření zahrnují například i zpomalení valorizace důchodů na třetinu růstu inflace a třetinu zvýšení reálných mezd. Podmínkou pro reálnost rozpočtu je také možnost čerpat peníze ze státních podniků, ministerstvo financí plánuje pro rok 2013 převést čtyři miliardy korun z Lesů ČR do státního rozpočtu.

Kalouskův rezort je přesvědčený, že navrženými opatřeními ušetří 25,6 miliardy korun, na příjmové stránce chce získat 32,4 miliardy korun. Bez těchto kroků by se deficit rozpočtu vyšplhal až na 158 miliard korun.

Ministři se budou také zabývat rozpočty státních fondů. Ministerstvo dopravy žádá vládu, aby na svém středečním jednání schválila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) s výdaji meziročně o 1,5 miliardy nižšími. Fond by tak v případě souhlasu kabinetu mohl v roce 2013 využít 64,5 miliardy korun.

Dalším projednávaným bodem budou výdaje Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB), které by se měly v roce 2013 vyšplhat na 2,583 miliardy korun. Pokud ale fond nedostane svolení překročit své stanovené rozpočtové limity, hrozí, že nebude schopný dostát svým závazkům z předchozích let.

Nečasův kabinet rovněž rozhodne, zda zřídit úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. Návrh reaguje na situaci, kdy současná právní úprava týkající se problematiky hospodaření politických stran a politických hnutí dostatečně neřeší otázku transparentnosti jejich financování, a nevytváří tudíž předpoklady pro omezení výskytu korupce. Nový zákon počítá s náklady ve výši 25,5 milionu korun v prvním roce a 20,5 milionu ročně v následujících letech.

Mezi velká témata středečního jednání vlády patří také převod 2,3 miliardy korun z Pozemkového fondu do zemědělských programů. Tuto možnost avizoval již na jaře ministr zemědělství Petr Bendl (ODS), tenkrát ale mluvil pouze o 2,1 miliardy korun. Nakonec poslanci po konzultaci s ministerstvem zmíněnou hodnotu zvýšili o 200 milionů korun. Skoro třetina peněz (800 milionů korun) by měla jít na spolufinancování Programu rozvoje venkova (PRV) na příští dva roky. Dalších 330 milionů korun chtějí poslanci zemědělského výboru použít na národní podpory zemědělství, rovněž pro následující dva roky.

Dalším návrhem skupiny poslanců, kterým se bude Nečasův kabinet zabývat, je myšlenka zákonodárců v čele s předsedou hospodářského výboru Milanem Urbanem (ČSSD) snížit spotřební daně u benzínu (o 1,5 koruny) a nafty (o 2,5 koruny). Vláda již dala k návrhům několikrát negativní stanovisko. Proti stojí hlavně ministerstvo financí. To nesdílí především Urbanovo tvrzení, podle kterého by se snížením daně zvýšila spotřeba o více než pětinu a stát by mohl na dani získat až o pět miliard korun víc. Podle ministerstva financí by stát mohl naopak o 15,1 miliardy korun na dani přijít. Dopady na spotřebitele jsou totiž nejisté, protože distributoři by si zvýšili marže.