Španělsko a Řecko: stejné sliby, stejný osud?

Akciové trhy zažívají příznivé léto a zdá se, jako by chtěly pokračovat v kvartálním střídání pozitivní a negativní nálady: po velmi podařeném první čtvrtletí a chmurnějším druhém se investoři rozhodli, že je čas na nákupy. Pomáhá k tomu dočasný útlum nových dluhových zpráv z Evropy a zatím i překvapivě dobré pololetní hospodářské výsledky amerických firem. V takovém rozpoložení jsou investoři ochotni věřit i věcem, na které by ještě před několika týdny reagovali jasně negativně. Jeden takový případ mě přiměl k napsání tohoto blogu…

Španělský ekonomický ministr Luis de Guindos řekl, že 12 mld. EUR, které potřebují regiony (resp. potřebují nyní 18 mld. EUR, nicméně 6 mld. EUR vezme Španělsko z výnosu loterie), nebude financováno emisí dodatečných dluhopisů. Reakce trhů byla pozitivní, přestože věrohodnost takového tvrzení je přinejmenším pochybná. Ano, Španělsko může potřebné peníze získat i jinak, nabízí se především výnos z privatizace státních podniků. Zde je ovšem třeba podívat se do Řecka, kde byly před dvěma lety také velmi smělé plány týkající se výnosů z privatizace státních firem. Výsledky jsou doposud žalostné a je to mimo jiné i jeden z bodů, který nejvíce dráždí představitele „troiky“. Země, která je pod takovým finančním i veřejným tlakem, jako Řecko nebo Španělsko, nemůže být schopna prodat státní majetek za alespoň částečně adekvátní cenu.

Ve Španělsku výrazně zesílily demonstrace proti reformám poté, co španělská vláda nedávno schválila další balík úsporných opatření. Není nám tato situace povědomá z nedávné doby z Řecka? A jakou zkušenost si můžeme vzít? Protesty budou sílit s tím, jak budou lidé stále více pociťovat negativní důsledky reforem. Již dnes upozorňují někteří lokální ekonomové, že dny současné španělské vlády mohou být sečteny dříve, než si trhy připouštějí. Co bude potom? Buď v nových volbách zvítězí populisté, nebo (jako v nedávném případě řeckých voleb) strany, které i když si budou vědomy nutnosti reforem, budou chtít výrazně změkčené podmínky, aby se vyhnuly vyostření sociálního napětí a další ztrátě voličů.

Španělská vláda dnes tvrdí, že již do konce roku potřebuje jen nějakých 17 mld. EUR, které musí získat na dluhopisovém trhu. To je objem, s nímž je trh seznámen a považuje jej za splnitelný, i když při současné nepříznivě vysoké ceně peněz (výnosech) španělských bondů. Vláda také tvrdí, že ani to, že jí bylo poskytnuto navýšení limitu deficitu veřejných financí pro letošní rok, nebude mít negativní důsledky do potřeb financování pro zbytek roku. Zkusme si nicméně představit, že kromě těch zmíněných 17 mld. EUR bude potřeba financování vyšší o cca 10 mld. EUR kvůli vyššímu deficitu (což je téměř jisté) a k tomu přidejme potenciálních 12 mld. EUR, které Španělsko nemusí získat privatizací státních podniků. To jsme již na částce téměř 40 mld. EUR, na jejíž profinancování bude mít Španělsko nějaké čtyři měsíce. A na to již dluhopisový trh připravený není a lehce tak může dojít k výraznému navýšení nervozity a to je již jen krůček k tomu, aby bylo Španělsko přinuceno k plnému bailoutu.

Ano, možná příliš černý scénář, ale zkušenosti z Řecka musí vést myšlenky touto cestou i v případě Španělska. Mimochodem, když jsme u Řecka, příští týden se do Atén vrací „troika“ a podle všeho bude velmi nekompromisně posuzovat pokrok nové řecké vlády v otázce plnění podmínek bailoutu. Lidé ze zákulisí hovoří o tom, že mezinárodním věřitelům již dochází trpělivost s chronickým neplněním řeckých slibů, země přitom potřebuje nutně další splátku pomoci. I tak ji dostane nejdříve v září a do té doby si musí vyjednat překlenovací úvěr. Řecko se tak poměrně brzy může opět ocitnout na scéně, z níž dočasně odešlo po červnových volbách.

Akciové trhy žily v poslední době v obavách z výraznějšího zpomalení globální ekonomiky, probíhající výsledková sezóna je zatím poměrně značnou úlevou z toho, že očekávané zisky, které jsou nyní v ocenění trhů započítané, nejsou mimo realitu. Na pozadí relativního klidu na poli evropské dluhové krize tak není divu, že léto zatím probíhá příznivě. Bohužel si myslím, že čím pozitivnější bude prázdninový vývoj, tím větší čeká trhy vystřízlivění na podzim. Možná i dříve.

Marek Hatlapatka

CYRRUS, a.s.

Marek Hatlapatka (1978)

Vystudoval ekonomickou fakultu VŠB-TU Ostrava, absolvoval 3-měsíční stáž v Londýně a intenzivní kurz fundamentální analýzy pod vedením bývalého hlavního analytika Erste bank Galea Kirkinga. Ve společnosti CYRRUS, a.s. je zaměstnán od roku 2006, kdy nastoupil na místo analytika akciových trhů se zaměřením na zahraniční trhy, farmaceutický a bankovní sektor. Následně se specializoval na odvětví bankovnictví, elektrárenství a těžby uhlí a v těchto sektorech nyní patří k nejvyhledávanějším odborníkům v České republice. V roce 2008 se stal vedoucím analytického oddělení společnosti CYRRUS, a.s. a v této pozici působí i v současné době. Dlouhodobě patří k nejcitovanějším českým ekonomům, v roce 2010 se stal čtvrtým nejcitovanějším ekonomem v českých médiích.

Společnost CYRRUS, a.s., je licencovaným obchodníkem s cennými papíry. Společnost byla založena v roce 1995 a v současné době je největší mimopražskou makléřskou společností. Je členem Burzy cenných papírů Praha a Burzy cenných papírů ve Varšavě. Společnost CYRRUS, a.s., poskytuje komplexní služby na kapitálových trzích soukromé i firemní klientele, zaměřuje se na burzovní obchody v systému SPAD pražské burzy a obchodování na zahraničních trzích v Polsku, Maďarsku, Turecku, Německu a USA. Společnost patří mezi nejvýznamnější české obchodníky s investičními certifikáty.