ČR - revize zvedla HDP ve 4Q11 na 0,6% r/r, za celý rok 2011 pak na 1,7%

Hrubý domácí produkt očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy vzrostl ve 4. čtvrtletí podle zpřesněného odhadu meziročně o 0,6 %, ve srovnání s předchozím čtvrtletím klesl o 0,1 %. Za rok 2011 vzrostl HDP o 1,7 %.

Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost^*/ vzrostl ve 4. čtvrtletí podle zpřesněného odhadu meziročně o 0,6 % (předběžný odhad z 15. února signalizoval růst o 0,5 %). O jeho růst se v posledním loňském čtvrtletí zasloužil vývoj daní z produktů, zejména spotřební daně z tabákových výrobků vlivem předzásobení v reakci na změnu sazeb k 1. lednu 2012. Odvětvově členěná hrubá přidaná hodnota (HPH) v úhrnu meziročně stagnovala, když výrazný růst zpracovatelského průmyslu o 8,1 % stačil pouze eliminovat poklesy u většiny ostatních odvětví. Značný meziroční přírůstek zaznamenalo odvětví zemědělství těžící z příznivých klimatických podmínek, jeho váha a tedy i příspěvek k celkové HPH však byly nepatrné. Výrazný pokles opět postihl odvětví stavebnictví čelící zejména nedostatku zakázek. Na poptávkové straně ekonomiky se o růst HDP zasloužil pouze zahraniční obchod, který vytvořil historicky nejvyšší kladné saldo. Ostatní významné výdajové složky nedosáhly úrovně posledního čtvrtletí roku 2010. Výdaje domácností na konečnou spotřebu byly nižší o 0,7 %, vládních institucí o 1,7 % a tvorba fixního kapitálu o 1,7 %. Úhrnná cenová hladina měřená implicitním deflátorem HDP meziročně vzrostla o 0,9 %.

Ve srovnání se 3. čtvrtletím HDP klesl o 0,1 % (předběžný odhad počítal se snížením o 0,3 %). Je však třeba upozornit, že HDP se výrazněji nesnížil pouze díky značnému mezičtvrtletnímu nárůstu daní z produktů o 5,4 %. Celková HPH (charakterizující ekonomickou výkonnost jednotlivých odvětví) totiž po devíti kvartálech nepřetržitého růstu v úhrnu o 6,0 % v posledním loňském čtvrtletí klesla o výrazných 0,8 %. Zpracovatelský průmysl jako hlavní tahoun ekonomiky ve srovnání se 3. čtvrtletím pouze stagnoval a nestačil tak pokrýt ztráty ostatních objemově významných odvětví. Na straně poptávky byl zahraniční obchod stále schopen růstem svého přebytku kompenzovat mezičtvrtletní poklesy výdajů vládních institucí a tvorby kapitálu. Výdaje domácností na konečnou spotřebu zůstaly na úrovni předchozího čtvrtletí.

Za celý rok 2011 vzrostl HDP ve stálých cenách ve srovnání s rokem 2010 o 1,7 %, mezičtvrtletní přírůstky však byly zaznamenány pouze v prvním pololetí, ve druhé polovině roku ekonomika v zásadě pouze stagnovala (nepatrné mezičtvrtletní poklesy ve 3. a 4. čtvrtletí shodně o 0,1 % jsou v rámci možné statistické chyby). Celoroční hrubá přidaná hodnota vzrostla o 1,5 %, jejím tahounem byl hlavně zpracovatelský průmysl. Přestože i on postupně ztrácel na tempu, dokázal svým meziročním růstem o 9,8 % eliminovat významnější odvětvové poklesy HPH ve stavebnictví o 7,1 %, v informačních a komunikačních činnostech o 4,8 % a v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech o 2,3 %. Z objemově významných složek poptávky klesly výdaje domácností na konečnou spotřebu o 0,5 %, vládních institucí o 1,4 % a tvorba fixního kapitálu o 1,2 %. Ve srovnání s předchozím rokem byl nižší i přírůstek zásob. Ekonomický růst tak zajistil zahraniční obchod, když vývoz vzrostl o 11,0 %, zatímco dovoz pouze o 7,5 %.

Úhrnná cenová hladina měřená implicitním deflátorem HDP se v roce 2011 meziročně snížila v průměru o 0,7 %. Dílčí deflátory jednotlivých složek poptávky naopak meziročně vzrostly – u výdajů domácností na konečnou spotřebu o 1,9 %, u vývozu o 0,3 % a u dovozu o 2,7 %. Celkový pokles úhrnné cenové hladiny byl důsledkem značného zhoršení směnných relací v zahraničním obchodě vlivem vývoje cen komodit, které převážilo nad růstem tuzemských, zejména maloobchodních cen.

Celková zaměstnanost v pojetí národních účtů, očištěná o vliv sezónnosti, byla vloni celkově o 0,3 % vyšší než v roce 2010, v ekonomice pracovalo v průměru 5 067 tisíc osob.

Zdroj: ČSÚ