Západní civilizace prohrává na body s novou ekonomickou realitou

Dnešní krize na obou březích Atlantiku pramenící ze selhání amerického kapitalismu a nefunkční Evropské unie dodává na kredibilitě pohledu Oswalda Spenglera v díle "Úpadek západu". Už v době prvního vydání v roce 1918 Spengler kritizoval nedokonalost demokracie a odmítal způsob života západní civilizace tažený hlavně honbou za penězi. Shlomo Ben Ami, bývalý izraelský ministr zahraničí, dnes viceprezident Toledského mezinárodního centra pro mír, se zamýšlí nad důsledky současné krize západního světa.

Západ už dnes neurčuje globální agendu sám. Na scénu přišly mladé trhy. Není pochyb o tom, že západní vojenská velmoc ztrácí na své důležitosti. V roce 2000 byl americký HDP osmkrát vyšší než ten čínský, dnes je vyšší už jen dvakrát.

Otřesné nerovnosti v příjmech, potlačování střední třídy, etické prohřešky a důkazy beztrestnosti vyvolávají nebezpečné rozčarování společnosti z euforie demokracie. Ztrácí se důvěra v systém, který dříve sliboval americký sen souvislého pokroku a zlepšování.

Niall Ferguson: Takhle bude vypadat Evropa za 10 let

V Evropě dluhová krize také odhalila slabou stránku demokracie - není si schopna poradit s hlavními ekonomickými hrozbami. V Itálii a Řecku museli místo demokraticky zvolených selhávajících politiků převzít vládu technokrati a v Maďarsku se v reakci na krizi pokouší premiér Viktor Orbán autoritářsky upevnit moc státu. Tyto případy připomínají situace z minulosti, kdy selhání demokracie otevřelo cestu mnohem "účelnějším" způsobům vládnutí.

Evropa zůstává velkým otazníkem, ekonomický růst a tvorba pracovních míst v USA se začínají stabilizovat. I kdyby se Čína stala světovou velmocí číslo jedna třeba v roce 2018, Američané budou mnohem bohatší než Číňané (s HDP na obyvatele čtyřikrát vyšším než v Číně).

Čína válcuje Ameriku. 47 argumentů pro ty, kdo nechtějí uvěřit v nové ekonomické pořádky

Nerovnost příjmů: Amerika vs. Indie

Nerovnost příjmů a sociální nespravedlnost jsou dnes západní kapitalistické kultuře vlastní. Jenomže země jako Čína a Indie nás v této otázce nemohou příliš poučovat. Kupříkladu ve srovnání s indickým kapitalismem jsou etická selhání kapitalistického systému kdekoli jinde na světě mírnější.

Stovka oligarchů v Indii drží aktiva odpovídající čtvrtině celého HDP země, zatímco 800 milionů lidí přežívá s jedním dolarem na den. Zkorumpovaní jsou politici i soudy a nerostné suroviny v hodnotě bilionů dolarů jsou rozprodávány nadnárodním korporacím za hubičku.

Pokračování analýzy najdete ZDE: