Do roku 2012 zbývají hodiny: Může to být ještě horší, než si všichni myslí (Agata Urbanska, HSBC)

Světovou ekonomiku čeká výrazné zpomalení, možná ještě prudší, než většina expertů předpovídá. Investoři budou i proto nadále volit bezpečné přístavy. Namísto vysokých výnosů budou hledat klid. Ten jim region střední a východní Evropy jen stěží nabídne, říká ekonomka HSBC Agata Urbanska. Ta je devátou z řady expertů, kterých se Investiční web zeptal na to, co čekají v roce 2012.

Jaký podle vás bude rok 2012?

Agata Urbanska (AU): Podle HSBC hrozí, že to může být horší, než se teď v průměru očekává. Berte to tak, že se ekonomům v roce 2008 nepodařilo předpovědět zásadní zpomalení, které přišlo v roce 2009. No a něco podobného se teď může opakovat. Problémy eurozóny stále nejsou za námi. Otázka, jak vyřešit krizi eura, bude dominovat i příštímu roku.

Předpověď HSBC je neradostná, nedávno jsme dokonce snížili odhad růstu na příští rok – tedy v porovnání s tím, co jsme čekali ještě na podzim. Rozvinuté ekonomiky podle našeho nejnovějšího odhadu budou v roce 2012 růst jen o 0,6 %, zatímco v roce 2011 šlo o 1,3 % a v roce 2010 o 2,7 %. Rozvíjející se ekonomiky pak v roce 2012 asi také zpomalí, a to průměrně na 5,3 %. V roce 2010 si přitom připsaly 7,6 %.

Platí tedy, že nás Evropa bude i nadále táhnout ke dnu, že nás bude zásobovat špatnými zprávami? A odkud by mohly přijít pozitivní signály?

AU: V Evropě se vše bude soustředit na vyřešení krize eura. Dobrou zprávou je to, že jsou politici nadále odhodláni euro zachránit. Špatnou zprávou pak je to, že jejich činy zaostávají za tím, co trh čeká. Navíc se dá čekat, že se věci zhorší ve chvíli, kdy eurozóna propadne zpět do recese. HSBC přitom čeká, že kontrakci v roce 2012 zažije i německá ekonomika. Kvůli tomu bude finanční trhy stále ovládat strach. Vládnout bude averze k riziku.

Jak zajímavá, respektive nezajímavá bude i proto střední a východní Evropa?

AU: Střední a východní Evropa je ze všech rozvíjejících se trhů pomyslnému oku uragánu nejblíže. Zpomalení eurozóny výrazně ovlivní poptávku po exportech z regionu CEE. Nejotevřenější ekonomiky v tomto regionu budou proto nejzranitelnější. Navíc se kvůli rizikové averzi prodraží financování vnějšího i vnitřního dluhu.

K tomu je také potřeba přičíst obtížnější přístup k penězům. To přidusí schopnost reagovat na krizi pomocí fiskální a monetární politiky. Dokonce bych řekla, že jsou fiskální stimuly v tuto chvíli vyloučené. Politici v zemích CEE totiž namísto nich raději zvolí co možná nejnižší rizikové prémie za půjčky, pomocí nichž spravují stávající dluhy.