ČNB a MF doporučily termín přijetí eura zatím nestanovovat

Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí doporučily prozatím nestanovovat cílové datum přijetí eura, a tudíž v roce 2012 neusilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II. Toto společné doporučení, které vychází z dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (dále Vyhodnocení), přijala vláda na svém zasedání
14.  prosince 2011.

Maastrichtské konvergenční kritérium dlouhodobých úrokových sazeb i kritérium podílu vládního dluhu na hrubém domácím produktu jsou v současnosti plněna a také výhled jejich pokračujícího plnění je realistický. V případě cenového kritéria lze očekávat, že ČR v roce 2012 toto kritérium dočasně plnit nebude zejména z důvodu zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty. Kritérium stability měnového kurzu ČR aktuálně neplní, neboť se země nenachází v kurzovém mechanizmu ERM II. Kritérium deficitu veřejných rozpočtů ČR neplní.

Vývoj v posledních letech byl výrazně ovlivněn dopady světové finanční a hospodářské krize. Česká ekonomika proto dočasně přestala dohánět ekonomickou úroveň eurozóny, na druhou stranu však vykazuje prvky zvýšené sladěnosti s eurozónou v průběhu hospodářského cyklu. V důsledku světové krize došlo v eurozóně i v dalších zemích EU včetně České republiky k ekonomické recesi a výraznému zhoršení stavu veřejných financí a k následné fázi postupného hospodářského oživení a konsolidace veřejných rozpočtů.

V souvislosti s dluhovou krizí některých zemí eurozóny vznikly nové evropské instituce a mechanismy, které zvyšují potenciální náklady spojené s přijetím eura, resp. významně rozšiřují obsah závazku přijmout v budoucnu euro. Například po vstupu do eurozóny by se Česká republika zřejmě stala účastníkem Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), a tedy i jeho spolufinancujícím subjektem. ESM na sebe navíc  v době ustavení pravděpodobně převezme přinejmenším nevyplacené a neprofinancované půjčky stávajícího záchranného mechanismu EFSF. Pomalejší růst zemí EU rovněž znamená komplikaci pro řešení dluhové krize. Do budoucna bude nutné i nadále pozorně monitorovat a vyhodnocovat schopnost evropských mechanismů a institucí řešit vyhrocené problémy v oblasti veřejných financí a správy ekonomických záležitostí v zemích eurozóny.

V této situaci proto nelze dospět k závěru, že bylo dosaženo dostatečného pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura, aby mohlo dojít ke stanovení cílového data vstupu do eurozóny.

Ondřej Jakob                                          Marek Petruš