Patria: Obchod s vysokým přebytkem a průmysl s břemenem domácí poptávky

Zahraniční obchod v září vykázal přebytek 21,0 miliard korun. Jde o vysoké číslo, které překonává tržní odhady a které následuje po srpnovém zklamání (3,1 mld. Kč po revizi). Co do struktury lze za přebytkem opět hledat hlavně stroje a dopravní prostředky. Saldo v této oblasti obchodu dosáhlo 43,8 miliard. To je výrazně lepší číslo než minulý rok, a to díky solidnímu nárůstu vývozu, ale i snížení dovozu strojů a aut. Na druhé straně bilance stojí taktéž typické položky -  minerální paliva a chemikálie. Dohromady tyto dvě skupiny zatížily bilanci schodkem 23,7 miliardy korun.

Ačkoli zářijový přebytek obchodní bilance dosáhl druhé nejvyšší hodnoty v historii, pohled na dynamiku zahraničního obchodu tak skvělý není. Meziroční růst vývozu zpomalil na 7,8 procenta a dovozu na 3,5 procenta. V obou případech jde o nejnižší tempo za letošní rok. Růst vývozu je přesto ještě slušný a ukazuje, že zahraniční poptávka stále českou ekonomiku podporu, i když její síla už není taková jako dříve. Průmyslová výroba si díky tržbám ze zahraničí stále drží růst, přestože domácí tržby už začaly propadat. V případě růstu dovozu vidíme nízké číslo dokládající slabou domácí poptávku, která je vedle toho vidět i na statistice maloobchodních tržeb.

Zahraniční obchod letos zaznamenal dva výjimečné měsíce a celkově je na tom lépe než v minulém roce, čímž podporuje růst ekonomiky. V posledním čtvrtletí už nečekáme tak vysoké přebytky - ty by se měly rychle snižovat. Přesto směřujeme k celoročnímu saldu kolem 160 miliard korun.

Tomáš Vlk, Patria Finance

Meziroční tempo růstu průmyslová produkce v září zpomalilo na 2,5 procenta ze srpnových 5,9 procenta. Letos ani loni nedosáhl průmysl horšího výsledku. Potvrzuje se varování předstihových indikátorů, že průmyslu začíná opět docházet dech. Příčinami jsou ochlazení v eurozóně a slabá domácí poptávka.

V posledních letech se průmysl opírá o tři pilíře: automobilky, elektroniku včetně výpočetní techniky a hutnictví. Automobilkám se stále daří, jejich produkce meziročně stoupla o 22,1 procenta. Zdá se být ovšem jen otázkou času, kdy vychladnutí poptávky v západní i střední Evropě dolehne i na toto odvětví. Výrobci elektroniky a počítačů to již pocítili. Po loňském rychlém růstu letos přišla dieta. V září se zde výroba meziročně snížila o 17,8 procenta. Třetí pilíř, výroba kovů, přešlapuje někde mezi, produkce hutí meziročně klesla o 0,7 procenta.

Podobně jako produkce výrazně zpomalil růst tržeb. Tržby z přímého vývozu meziročně vzrostly o 13,4 procenta. Poptávka ze zahraničí zůstává pro průmyslové firmy stěžejním impulsem, ovšem je patrné, že jeho síla zvolna slábne. Domácí tržby se propadly o 9,9 procenta a stejně jako zpomalení dovozu ukazují na slabost domácí poptávky.

Snížení indexu nákupních manažerů a pomalý růst nových zakázek naznačují pokračování velmi pomalého růstu průmyslové výroby po zbytek roku. Vývoj v příštím roce bude především záviset na tom, zda eurozóna unikne recesi či nikoli. Šance jsou zhruba vyrovnané

David Marek, Patria Finance