Vysokofrekvenční obchodování: Regulátoři si na počítače brousí zuby

Počítači řízené burzovní obchody mohou podle řady odborníků za vyšší volatilitu a prohlubování krize. Tzv. high frequency trading podle nich narušuje důvěru běžných investorů v trhy. Obchodování je kvůli počítačům čím dál "nespravedlivější" - tradeři počítají zisky, drobní investoři odcházejí z trhu jako poražení.

Regulátoři v USA i v Evropě si s podvodníky hrají tak trochu na honěnou. Pokuty už padly. Šlo zejména o poškozování "pomalejších" investorů manipulací s cenami. Vyšetřují se stále další případy zneužívání obchodního systému.

Pro přísnější kontrolu trhů, zejména zamezení manipulací, je i většina institucionálních traderů. Zlepšování kvality obchodování je podle nich v zájmu všech účastníků trhu.

Uvažuje se o nových pravidlech regulace trhů. Mohlo by jít o poplatky cílené na redukci objemu obchodování, měl by být posílen dohled. Více se dozvíme po zasedání G20, kde by mimo jiné měla být na programu právě i problematika finanční regulace. Největší obavy si regulátoři dělají z náhlých šoků a výpadků systému ve stylu flash cash z 6. května 2010.

Akcie: Přijde další FLASH CRASH. A bude v tom úmysl!

Zvyšuje, nebo naopak snižuje HFT volatilitu?

Zastánci počítačového obchodování tvrdí, že drtivá většina obchodů probíhá legitimně a efektivnost systému napomáhá výraznému snížení transakčních nákladů pro drobné investory. Některé studie dokonce poukazují na to, že se volatilita při běžném obchodování na trzích významně snížila.

New York Times ve své analýze indexu S&P 500 ovšem prokazují, že byly v uplynulých pěti dekádách velké výkyvy častější než dříve. Analytici pro to vidí různé důvody, kromě HFT také nejistý vývoj evropské dluhové krize i americké ekonomiky.

HFT začalo na trzích převažovat v polovině minulé dekády, kdy regulatorní reformy pomohly burzovním systémům přejít z tradičního na elektronické obchodování. S nadvládou počítačů se výrazně zvýšil také objem zobchodovaných akcií.

Obchodování přes velké banky z Wall Street dnes představuje dvě třetiny tržních obchodů v USA. Záhy se rozšířilo elektronické obchodování i na futures a na další trhy světa.

Ilegální praktiky

Poprvé si všimli podivných cenových výkyvů britští regulátoři. Stopy je dovedly ke kanadské firmě, která vydávala tisíce počítačových příkazů ve snaze zmást ostatní investory. V srpnu regulátoři pokutovali 8 miliony eur firmu Swift Trade za ilegální techniku nazývanou "vrstvení" (layering). Ta spočívá ve vydávání a následném rušení příkazů, které ve skutečnosti firma neměla nikdy v úmyslu realizovat. Dalším z potrestaných byla v minulém roce newyorská firma Brokerage Services, za "vrstvení" zaplatila pokutu 2,3 milionů dolarů.

Na chování některých traderů, kteří autorizovaně nastřílejí tisíce příkazů, aby je obratem zrušili, si začínají důrazněji stěžovat dlouhodobí investoři, zejména penzijní fondy. Tyto praktiky komplikují a zneprůhledňují obchodování.

Regulátoři uvažují o penalizaci vyššího počtu vydaných a následně rušených transakcí, stejně jako o snížení časového limitu pro rušení příkazů. Dlouhodobí investoři ovšem upozorňují na další rizika, podvodníci využijí špičkových technologií, aby vysledovali, kdy chce většina investorů nakupovat nebo prodávat, a předběhnou je. Některé investory to povede k blokovým obchodům mimo burzy (tzv. dark pools), a jelikož tyto obchody nejsou kurzotvorné, budou ceny aktiv na burzách ztrácet svou vypovídací schopnost.

V červenci ve Spojených státech zavedla Komise pro cenné papíry a burzy "pravidlo velkého tradera", na základě něhož požaduje od firem, které ve velké míře obchodují vysokorychlostně, důkladnější informace o jejich aktivitách a obchodech.

Po flash crashi zavedly burzy limitní pásma pro výkyvy cen. Někteří regulátoři chtějí jít ještě dál a zavést povinnou registraci vysokorychlostně obchodujících společností a testování jejich algoritmů.

Trh je spasen! Vysokofrekvenční obchodníci musejí prozradit svá algoritmická tajemství

Jedním z nejkontroverznějších pokusů o regulaci byl návrh Evropské komise na daň za finanční transakce spekulantů (známou pod označením Barrosova daň). Tato daň by měla být aplikována na všechny obchody s akciemi, dluhopisy a deriváty. Proti by se však pravděpodobně postavily některé evropské vlády, jelikož firmy zabývající se vysokofrekvenčním obchodováním sídlí většinou v Nizozemí a Velké Británii.

V Kanadě navrhovali vyšší poplatky pro větší hráče. V posledním roce totiž jejich systém naměřil něco mezi 200 až 250 miliony příkazů ve srovnání se 70 miliony v roce předešlém. V USA zase Komise pro cenné papíry a burzy chtěla zavést komplexní monitoring všech amerických trhů najednou v reálném čase, aby mohla rychle zareagovat v případě opakování situace podobné loňskému flash crashi.