Pavel Kohout, Ekonomika, 24.08.2011

"Není jedna evropská krize. Ve skutečnosti jde o komplex tří krizí: bankovní krize, krize veřejných rozpočtů a měnové krize. Boj proti jedné části komplexu může mít za následek fatální zhoršení v části jiné. Nebude proto fungovat většina tradičních, ale i originálních řešení," tvrdí Pavel Kohout v exkluzivní analýze.

• Bankovní krize byla způsobena příliš volnou měnovou politikou, nevhodnou pro podmínky některých členských ekonomik. Neomezený objem velmi levných peněz nafoukl úvěrovou bublinu, která po roce 2008 splaskla. Jde především o problém Irska a Španělska, ale do značné míry také Řecka, kde se během let 2003–2008 bezmála zdvojnásobil objem úvěrů soukromému sektoru.

            Bankovní bublina v Irsku – objem úvěrů vs. hrubý národní produkt

            Zdroj: Statistics Ireland, výpočty autora

• Rozpočtová krize má cyklickou a sekulární (dlouhodobě trendovou) složku. Státy si během let 2002–2008 zvykly na poměrně vysoké příjmy (protože růst byl uměle stimulován bublinou bankovních úvěrů), a tudíž i na vysoké výdaje, kterými dále keynesovsky stimulovaly růst. Sekulární složka je způsobena neustále rostoucími mandatorními a kvazimandatorními výdaji.
• Zde je třeba zdůraznit, že ani údajně zodpovědné Německo nebylo schopno uhlídat svůj vlastní státní rozpočet.

Pokračování článku najdete na: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/tri-krize-eurozony-v-roce-2011-jake-jsou-a-co-na-ne-neplati/