Podle analytiků si česká ekonomika ve 2. čtvrtletí meziročně polepšila o 2,4 procenta

PRAHA (MEDIAFAX) - Český statistický úřad (ČSÚ) v úterý zveřejní předběžný odhad HDP za 2. čtvrtletí. Tržní konsenzus agentury Bloomberg počítá s mezikvartálním nárůstem o 0,3 procenta, v meziročním srovnání by si česká ekonomika měla polepšit o 2,4 procenta.

„Vývoj v druhém čtvrtletí byl příznivý v průmyslu, i když ve srovnání s prvním čtvrtletím by měl být růst daleko nižší. Slušně se vyvíjelo i stavebnictví, pozitivní příspěvek do mezikvartálního růstu HDP lze očekávat i od soukromých služeb, což naznačuje zlepšující se důvěra ve službách,“ uvedl Jiří Škop, analytik Komerční banky. „Naopak zemědělství by mělo stagnovat a veřejné služby dokonce poklesnout. Celkově by si česká ekonomika měřeno reálným HDP měla polepšit mezikvartálně o 0,3 procenta a meziročně o 2,4 procenta, což je výrazně méně než v prvním čtvrtletí, kdy mezičtvrtletní růst dosáhl 0,9 procenta. Zpomalení dynamiky se ovšem díky japonským událostem čekalo,“ dodal Škop.

V 1. čtvrtletí česká ekonomika mezikvartálně posílila o 0,9 procenta, meziročně se HDP zvýšil o 2,8 procenta. Zdrojem ekonomického růstu byl na straně poptávky především zahraniční obchod, pozitivní vliv mělo i oživení investiční aktivity. Opačně působil pokles výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Tahounem zvýšení tvorby hrubé přidané hodnoty byl stejně jako v předchozích čtvrtletích zpracovatelský průmysl.

Zaměstnanost v pojetí národních účtů v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,7 procenta, v porovnání s posledním loňským čtvrtletím se ale prakticky nezměnila. Celkový vývoj ovlivnilo především odvětví zpracovatelského průmyslu, ve kterém pracuje více než čtvrtina všech zaměstnaných osob. Zaměstnanost se v něm zvýšila o 1,1 procenta.

Na nabídkové straně ekonomiky se v 1. čtvrtletí o meziroční zvýšení reálné hrubé přidané hodnoty (HPH) o 3,5 procenta zasloužil zejména zpracovatelský průmysl, který zajistil téměř čtyři pětiny přírůstku. HPH ve zpracovatelském průmyslu přitom vzrostla o 11,6 procenta, a to především v odvětvích výroba dopravních prostředků, strojírenství a elektrotechnický průmysl. Nižší HPH ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 zaznamenala zejména odvětví zemědělství, energetiky a stavebnictví.

Snížení výdajů na konečnou spotřebu v úhrnu o 0,7 procenta bylo důsledkem poklesu meziročních výdajů domácností (-0,5 %) a vládních institucí (-1,3 %). Meziročně nižší poptávka měla záporný vliv na HDP v rozsahu 0,5 p.b. Pokles výdajů domácností byl ovlivněn především nižším prodejem potravin a nealkoholických nápojů, jejichž spotřeba se v reálném vyjádření snížila o více než pět procent. V běžných cenách vydaly domácnosti o 2,3 procenta prostředků více než před rokem.

Nárůst tvorby hrubého fixního kapitálu v reálném vyjádření (+3,8 %) ovlivnil vývoj HDP pozitivně v rozsahu 0,8 p.b. Zvýšily se především investice do dopravních prostředků a také do budov s výjimkou obydlí. Zásoby v průběhu 1. čtvrtletí vzrostly (bez očištění o sezonní a kalendářní vlivy) nominálně o 21,6 miliardy korun, zatímco v 1. čtvrtletí loňského roku o 18,8 mld. Kč.

Aktivní saldo zahraničního obchodu zbožím a službami (43,7 mld. Kč v nominálním vyjádření) bylo o 1,8 mld. Kč vyšší než v 1. čtvrtletí 2010, a to i přes relativně výrazné zhoršení směnných relací o 2,7 p.b. V reálném vyjádření vzrostl vývoz o 15,6 procenta, zatímco dovoz pouze o 13,2 procenta. Zahraniční obchod tak přispěl k růstu HDP v rozsahu 2,5 p.b.

V běžných cenách HDP v 1. čtvrtletí meziročně vzrostl o 1,9 procenta na 924,5 mld. Kč, implicitní deflátor HDP meziročně klesl o 0,9 procenta především vlivem značně rozdílného vývoje vývozních a dovozních cen zboží.

Tomáš Cížek, cizek@mediafax.cz