Eurozóna kvůli pomoci Řecku zvažuje zavedení bankovní daně (19.7.2011)

BRUSEL (MEDIAFAX) - Daň na banky v zemích eurozóny a prodloužení úvěrů zřejmě představují nejméně rizikovou možnost, jak zajistit dodatečné finance pro zadlužené Řecko. Vyplývá to z důvěrného dokumentu vzniklého před čtvrtečním mimořádným summitem eurozóny, který získala agentura Reuters.

Z dokumentu je podle Reuters patrné, že eurozóna stále zvažuje několik možností, jak pomoci Řecku. Finance získané ze zavedení daně na banky eurozóny by však byly jedinou cestou, jak se vyhnout označení platební neschopnosti. Samotnou daň by pak měl doprovodit závazek řeckých bank, které by souhlasily s prodloužením splatnosti dluhopisů. Řecko by navíc mělo z úvěrů platit nižší úrok.

Prozatím není jisté, o jaký časový úsek by měla být splatnost úvěrů prodloužena. Odhaduje se, že až na 30 let, zatímco úroková sazba by měla klesnout na 3,5 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) již několikrát zopakovala, že neschválí jakékoliv řešení, které by vedlo k označení platební neschopnosti. Prezident ECB Jean-Claude Trichet ve svém víkendovém rozhovoru pro německá média zapakoval, že eurozóna potřebuje „verbální disciplínu“ v otázce dluhové krize. Současně dodal, že banka v případě státního bankrotu některé země eurozóny, nebude akceptovat její dluhopisy k zajištění úvěrů.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti již v pondělí potvrdil, že eurozóna uvažuje právě o zavedení bankovní daně na získání dodatečných financí na pomoc Aténám. Ty budou do poloviny roku 2014 potřebovat zhruba dalších 115 miliard eur (2,8 bil. Kč). Podle Leonettiho si tato myšlenka zaslouží hlubší prostudování.

Dobře obeznámený zdroj dodal, že „malá“ daň na banky by mohla přinést až deset miliard eur ročně. Daň by mohla nejvíce zatížit ty banky, které patří mezi nejdůležitější držitele řeckého dluhu. Jak by k tomu ale mělo dojít, zdroj nevysvětlil.

Podle dokumentu by další možnosti, mezi které patří zpětný odkup již vydaných řeckých dluhopisů či prodloužení splatnosti dluhopisů, byly příliš nákladné. Vlády eurozóny by v těchto případech musely poskytnout výraznou pomoc řeckým bankám.

Lídři zemí platících eurem by se měly ve čtvrtek 21. července sejít na mimořádném summitu, na kterém se bude jednat o druhém záchranném balíčku pro Řecko a o finanční stabilitě eurozóny. Eurozóna v současné době čelí největší krizi od svého založení, o pomoc vedle Řecka požádaly i Irsko a Portugalsko. Dluhové potíže ale ohrožují i další periferní ekonomiky, jmenovitě pak Španělsko a Itálii.

Simone Radacicova, radacicova@mediafax.cz