Opravdu, ale opravdu největší dlužníci: Evropo, nemáš Řecku co vyčítat!

Dlužím, dlužíš, dlužíme, ale hlavně: Nezaplatíme! Bývaly doby, kdy si Evropané o státních bankrotech se zájmem četli pouze v učebnicích hospodářských dějin. Vládní dluhopisy jste obvykle nacházeli v kapitole Bezpečné přístavy. Výnos papíru s rozšafnou signaturou ministra financí míval krom banánových republik synonymum „bezrizikový.“ Státní pokladny jsou bezedné, zaznívalo z úst neopatrných věřitelů. Píše se rok 2010 a symbolem Řecka přestává být filozof, ale statistik. A to symbolem neslavným. Řecká causa krom své věcné podstaty vznesla zásadní otázku: Jak důvěryhodná jsou vlastně data národních statistik? Jsou srovnatelná? Není snad levnější financování vládních dluhů dostatečným motivem ke zfalšování snad i jména vlastní matky? Píše se rok 2011, řecká causa je stále zdaleka nevyřešena, evropští lídři nad Aténami propotili stovky košil a blůz, aby nemuseli potit krev doma v Paříži a Berlíně, nad eurem někteří známí finančníci zlomili hůl a třást se začíná hned řada dalších zemí. Dopady erupce olympské fiskální sopky mohou být nedozírné. Kdo bude na řadě dále? Jaké země jsou v největším nebezpečí? Které země by nesplatily své dluhy, ani kdyby po dlouhá léta dodávaly svým věřitelům celé své HDP za symbolický jeden dolar? Podívejte se, jak vypadá desítka nejvíce zadlužených zemí světa podle Světové banky. Možná dostanete strach. Kritériem srovnání je podíl externího dluhu (tedy závazky vůči nerezidentům) na HDP dané země...

Řecko je předlužené? Zdaleka ne tolik jako zbytek Evropy... Čtěte na iPOINT