Mark Mobius: Finanční krize č. 2 právě začíná

Legendární hedgeový portfoliomanažer Mark Mobius, šéf oddělení pro rozvíjející se trhy v Templeton Asset Management, upozorňuje na velmi reálnou hrozbu další finanční krize. A není divu, zatím jsme nebyli schopni ani vyřešit problémy té předešlé. Ještě před nečekaným červnovým zvratem se na akciových trzích začaly zvyšovat spready amerických CDS.

Finanční deriváty

Futures, opce, swapy - všechny tři zmíněné typy kontraktů patří do kategorie finančních derivátů. Do obchodů s nimi je zapletena snad každá nadnárodní banka. Odhady celkové hodnoty derivátů se však značně liší, nejčastěji se udává hodnota 600 bilionů USD, která představuje desetinásobek ročního světového HDP.

Za typickou vlastnost derivátů lze považovat to, že jsou téměř neregulovatelné a jejich množství rok co rok neustále narůstá.

Za příčinu krize z let 2007-2008 jsou často považovány právě tyto sofistikované nástroje, především ty, které byly navázané na americké hypotéky.

Řecko jako nová rozbuška?

Přinejmenším podezřelé by nám v současnosti mělo být, v jaké míře jsou trhy citlivé na veškeré informace v souvislosti se zadluženými zeměmi (například přehnaně pozitivní reakce indexu Dow Jones na fámu, že Řecko dostane další záchrannou injekci).

Řecká krize poukazuje na pošetilost německých a francouzských bank, které byly ochotny svěřit své peníze právě takovým zemím, jako je Řecko. Skutečnost, že tyto banky "sedí" na derivátech spojených se zeměmi PIIGS, je nad slunce jasná. O jaké druhy derivátů jde a jaký bude mít pro svět důsledek situace, pokud Řecko v případě restrukturalizace svého dluhu (bankrotu) nesplatí z každého eura celých 100 centů, můžeme jen tipovat. Rozvahy evropských bank jsou ještě o mnoho neprůhlednější než rozvahy těch amerických.

Evropská centrální banka však o restrukturalizaci řeckého dluhu a případném dopadu na jeho držitele zatím nechce slyšet. A to přesto, že jde o návrh řešení, který by preferovala nejsilnější ze zemí Evropské unie – Německo. ECB jde jinou cestou - Řecko pravděpodobně obdrží další záchrannou půjčku, po 110 miliardách eur by mělo jít o dalších 30.

To však nic neřeší, jen oddaluje nevyhnutelné. Splácení starých dluhů dalšími a dalšími novými půjčkami ještě nikdy nikoho z finanční tísně nedostalo. V určitém bodě pohár trpělivosti přeteče a finanční krize je tu nanovo, s ještě větší intenzitou.

Jak na krizi bude reagovat americký Fed? Pokračování článku najdete na Investičním webu, konkrétně ZDE: