2011 – rok nerušené vlády amerického dolaru, boje o euro a silné britské libry?

John J. Hardy, měnový stratég, www.saxobank.cz

USA - boj o mandát Fedu
Celkový růst HDP v letošním roce v USA je odhadován na 2,5 – 3 %. Okunův zákon říká, že s každým 1 %, o které skutečný růst převyšuje růst trendu (dlouhodobý medián růstového potenciálu ekonomiky), poklesne nezaměstnanost o zhruba 0,5 %. Dopad prodloužení daňových úlev na míru nezaměstnanosti bude tudíž podle této vyzkoušené a ověřené poučky rovný průměrnému snížení o řádově 0,375 % – to lze stěží nazvat vítězstvím v situaci, kdy míra nezaměstnanosti dosahuje 9,8 % (širší míra nezaměstnanosti, která zahrnuje málo motivované zaměstnané na částečný úvazek, se pohybuje na 17 procentech).
Rozhodnutí, zda rozšiřovat kvantitativní uvolňování, se poněkud zpolitizovalo ve světle nedávných výhrůžek Senátu omezit duální mandát Fedu na jediný – boj proti inflaci. Otázkou je, zda tyto výhrůžky mohou být realizovány, nebo zda zůstanou plané v situaci, kdy se nezaměstnanost nachází na historických maximech.
Očekáváme, že Fed v roce 2011 zachová aktuální cíl pro sazbu Fed Funds na úrovni od 0 do 0,25 %, a odhadujeme, že odkupy vládních dluhopisů budou pokračovat s 50% pravděpodobností, protože se zdá, že se Fedu nedaří naplňovat svůj mandát ani v oblasti nezaměstnanosti, ani v oblasti inflace.

USD – výhra na všech frontách?
Oproti jiným měnám favorizujeme USD, protože na počátku roku 2011 je trh převážně strukturálně krátký v USD a potěšení z globálního růstu je extrémně vysoké. Jakékoli zklamání z očekávaného pokračování globálního oživení spustí otevírání prorizikových pozic financovaných v USD. Druhým argumentem může být to, že i když se ekonomikám v USA i jinde bude dařit relativně dobře, investoři mohou začít hledat financující měny tam, kde jsou výnosy ještě nižší – napadá nás CHF, JPY, a dokonce EUR. Proto to vypadá, že rok 2011 bude znamenat pro USD výhru, a to i přes strašlivé důsledky daňového balíku Obamy a republikánů, které se velmi negativně podepíší na rozpočtu. Proti naší prognóze existuje důležitá námitka – USA začínají pro rok 2011 vykazovat známky posunu k větší fiskální odpovědnosti, za nímž možná stojí Kongres povzbuzovaný hnutím Tea Party.
Dalším důležitým faktorem, který může příští rok vstoupit do hry, je možnost, že Fed má svou chvíli slávy za sebou a že se začne stupňovat tlak ze strany vzdorovitého Kongresu. Je zřejmé, že kdyby se Ben Bernanke domníval, že je to potřebné, nezdráhal by se spustit další kolo kvantitativního uvolňování pro
řešení krize hromadících se dluhů na municipální a státní úrovni. Ale podnikne Kongres něco pro zablokování dalších aktivit Fedu? Snaha oponovat Fedu se určitě stupňuje jak na politické scéně, tak dokonce i mezi veřejností.

Trable po evropsku
Zatímco růst v Německu vypadá relativně slušně, zdá se, že ekonomiky jižní Evropy a Irska jsou odsouzeny v lepším případě k sotva patrnému růstu a v některých případech i k oslabení růstu nebo recesi v důsledku mimořádných škrtů, které si vynutila krize vládních dluhopisů. Krize se může dokonce vystupňovat, protože se ve slabších ekonomikách začíná projevovat tzv. paradox šetrnosti – přestože rozpočtové škrty jsou nutné, bude pro Portugalsko, Irsko, Itálii, Řecko a Španělsko těžké až nemožné vyhnout se nežádoucím důsledkům tohoto uskrovnění, tedy poklesu ekonomické aktivity a snížení rozpočtových příjmů, což zase prohloubí tentýž deficit, který se měl snižovat.
Odhadujeme, že se úrokové sazby v eurozóně nebudou v nejbližší době zvyšovat, a předpokládáme, že oficiální refinanční sazba zůstane v roce 2011 na úrovni 1 %.

Euro: dno v nedohlednu
Je evidentní, že eurozónu čeká kriticky důležitá zkouška, která bude rozhodovat o jejím přežití. V této zkoušce podle našeho názoru eurozóna z dlouhodobého hlediska nakonec neobstojí, ale evropští politici a ECB ještě předtím budou vyvíjet velké úsilí, aby udrželi různorodé země v politické a měnové unii. Nehledě na formu budou mít jakékoli přijímané kroky negativní dopad na euro. Je zde také slušná šance, že jedna nebo více zemí na periferii eurozóny skutečně zbankrotuje, protože tento krok je evidentně v jejich vlastním zájmu. Například: proč napínat irské daňové poplatníky na skřipec a nutit je poskytovat zahraničním bankám 100% záruky za nerozvážná rozhodnutí, která učinily v době, kdy se na trhu s komerčními nemovitostmi rozmohla bublina? Jakýkoli bankrot však uvrhne evropský bankovní systém do propasti, kde bude potřebovat masivní pomoc z veřejných rozpočtů. Všechny tyto negativní důsledky bankovní krize dopadnou na měnu a ekonomický růst. Takovýto vývoj by také podnítil explozi spreadů kvůli obavám z šíření nákazy. Zamezit těmto obavám bude pro ECB a politické špičky EU extrémně těžké. EU čeká boj o přežití. Příští rok může být nejenom rokem výhry pro USD, ale i rokem ztráty pro EUR v krátkodobém až střednědobém výhledu. Jedinou útěchou pro některé investory může být to, že svět již tak nahlíží na budoucnost eurozóny s velkým pesimismem, a jednotná měna se tak může stát bezpečnějším útočištěm než některé z měn, které budou v roce 2011 nejvíce prorizikové.

Prodej EURUSD
Situace ohledně státních dluhů v zemích eurozóny bude potřebovat určitý čas, než se vytříbí. Úsilí ECB v oblasti měnové politiky může znamenat pouze uvolnění podmínek a nejistotu v době, kdy se americký Fed může díky slušným fundamentálním ukazatelům v USA postavit stranou. Kurz EURUSD by během roku 2011 mohl zamířit k 1,10 – 1,15.

Britská libra překvapivě silná?
Britská libra a americký dolar sledovaly v roce 2010 podobnou dráhu, protože fundamenty obou zemí byly z velké části podobné: nefunkčnost bankovního systému, masivní dvojí schodek a režim kvantitativního uvolňování ze strany centrálních bank. Markantní rozdíl ve směřování obou měn v roce 2011 se nachází na politické scéně. Zatímco se vláda USA a Kongres rozhodly přimhouřit oko nad krátkodobým deficitem a odsouhlasily v podstatě další stimulační balíček, čerstvě sestavená britská vláda se vydala cestou škrtů. Mezi opatřeními nové vlády zmíníme zvýšení sazby DPH, zmrazení platů ve veřejné sféře a jiná omezení výdajů. Tyto kroky sice nevěstí nijak zvláště silný růst, ale jsou důkazem jisté dynamiky a politické vůle, která není vůbec patrná v USA. Jde o dobré znamení pro dlouhodobější potenciál britské ekonomiky a schopnost ozdravení rozpočtu, zejména pokud se najde dobré řešení pro těžkopádné dinosaury bankovního sektoru. Především si ale Velká Británie může gratulovat za rozhodnutí nevstoupit do kontinentální měnové unie, protože toto rozhodnutí může v roce 2011 přinést značné posílení měny oproti euru. Libra, která je teď velmi levná, může nabídnout alternativu hromadícím se problémům a nerealistickým očekáváním jinde, a proto může překvapit svým růstem.