Finance | 19.10.2010 11:36:06

CFO Club: Energetická politika státu a vývoj cen elektřiny a plynu v letech 2011 a 2012

V pražském Grand Hotelu Bohemia se 13. října 2010 uskutečnilo další společenské setkání Klubu finančních ředitelů (CFO Club), tentokrát na téma energetické politiky státu a vývoje cen elektřiny a plynu v letech 2011 a 2012.
V moderované diskusi Deana Brabce, Managing Directora CEE Arthur D. Little
a prezidenta Klubu finančních ředitelů, vystoupili Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu, Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu, Martin Herrmann, generální ředitel a předseda představenstva RWE Transgas, Martin Novák, ředitel divize finance a člen představenstva Skupiny ČEZ a Jan Klas, poradce předsedy vlády ČR pro vnitřní bezpečnost státu.

Martin Kocourek: musíme vyřešit především budoucnost teplárenství!

Hned na úvod diskuse se všichni řečníci shodli na tom, že klíčovými úkoly jsou aktualizace Státní energetické koncepce ČR, důraz na zvyšování energetické bezpečnosti, diverzifikace energetických zdrojů
a přepravních cest a v neposlední řadě podržení strategické kontroly nad skupinou ČEZ. Jednohlasně také prohlásili, ať už otázka prolomení územních limitů pro těžbu uhlí dopadne jakkoliv, že vláda musí pokračovat v podpoře jádra. Současná vláda navazuje na závěry předchozích kabinetů a Tošovského či Pačesovu koncepci. „Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem a její aktualizace patří mezi mé klíčové priority. Návrh připravený ministrem Tošovským je kvalitní, vládní koalice se však dohodla na neprolomení limitů pro těžbu uhlí. Proto nyní musíme velmi pečlivě zkoumat varianty řešení především situace v oblasti teplárenství,“ řekl na úvod ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek s tím, že nastavení dlouhodobého směru bude dobrou zprávou pro všechny. Souhlasil i Martin Herrmann z RWE Transgas: „Je nutné jasně

nastavit koncepci, aby podnikatelské prostředí mělo určitou jistotu a mohlo plánovat své podnikání a investice.“ Národní i evropská koncepce se musí nastavovat už nyní, neboť některé investice se dělají i na šedesát let.

K posílení energetické bezpečnosti
a soběstačnosti mají pomoci rozvoj jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně, ekonomicky únosný rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména spalování biomasy,
a předpokladem je také vyřešení zásob uhlí. Předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt poukázal na množství kvalitních materiálů, které vypracovala Pačesova komise. „Podstatná je otázka teplárenství, protože toto odvětví má udaný směr jen do roku 2014,“ zdůraznil Fiřt s tím, že se teplárenství kromě nedostatku zdrojů potýká s problémem nejednotné daňové politiky a pokračování tohoto odvětví bude nutné obhájit ekologicky, ekonomicky i z hlediska bezpečnosti.

Prolomení limitů pro těžbu uhlí potřebuje alternativní scénáře!

Největší ránu české energetice měly zasadit až poslední čtyři roky. „Napravit devastující kroky z éry vládního působení Strany zelených nebude jednoduché,“ prohlásil Jan Klas, poradce předsedy vlády ČR pro vnitřní bezpečnost státu. Přesto má v Evropské unii pouze Francie a právě Česká republika kladné energetické saldo, tedy přebytek výroby energie. „Důrazněji však varuji před rizikem slabé soustavy neodolné vůči black-outu,“ zvedl varovný prst Jan Klas. To ministr Martin Kocourek je přesvědčen, že Česká republika má nakročeno být i nadále soběstačným lídrem a problémy v teplárenství vnímá jako jedinečnou příležitost se tímto konečně důkladně zabývat. „Teplárnám docházejí zdroje, ale problémy jsou i v modernizaci. Navíc nemáme jistotu, že i v případě prolomení limitů by uhlí směřovalo opravdu do tepláren a neskončilo u zahraničních obchodníků,“ upozornil ministr Kocourek s tím, že alternativní scénáře budou nutné v každém případě, protože uhelné zásoby stejně jednou dojdou. Připustil možnost redefinice „Pithartovy čáry“ uhelných

limitů a za absolutní prioritu označil energetický mix, který zajistí bezpečnost České republiky a který bude postaven na stabilních zdrojích a podpoře jaderné energetiky.

Novák: Jádro je prioritou!

Bezpečnost a spolehlivost dodávek je předpokladem pro nezbytné fungování trhu. „Český trh je jeden z nejliberálnějších vůbec. Velká konkurence je určitě lepší než jakákoliv forma regulace, protože nastavuje tu nejracionálnější cenu a nejférovější podmínky. V takovém prostředí jsou úspěšní jen ti nejlepší,“ popsal český energetický trh Martin Novák, ředitel divize finance Skupiny ČEZ. Energetická skupina ČEZ sice oznámila, že dostavba Temelína se pravděpodobně zpozdí, ale jádro považuje stále za zdroj číslo jedna. V Evropě se však dlouhou dobu mnoho jaderných elektráren nepostavilo, a tak vrcholní manažeři nechtějí nic ze stamiliardové investice ponechat náhodě. „Rádi bychom věnovali více času přípravě, vyjasnili všechny detaily a případná rizika, aby projekt zbytečně nestál více peněz a netrval déle, než je nezbytně nutné,“ vysvětlil Martin Novák a dodal, že u tak velkých investičních akcí se nejedná o nic neobvyklého. Bohužel, zkušenost z průběhu výstavby několika málo jaderných projektů, které v současnosti probíhají, tento postup přímo vyžaduje.

Vývoj cen energií 2011 2012

Poslední údaje ERÚ hovoří
o dalších přípojkách FVE, které by do konce roku způsobily faktické zdražení elektřiny pro domácnosti o 13% a firmy až
o 19%. Takové skokové zdražení by mohlo být pro mnohé naprosto likvidační. „Vláda v podstatě ihned po svém nástupu připravila

opatření, která zastaví neefektivní podporu do budoucna a zároveň s tím řeší aktuální situaci, kterou zdědila. Pracuje s nástroji, jejichž cílem je, aby zdražení pro domácnosti nebylo vyšší než 5,4% a firmy 7,2%,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek s tím, že se ještě povede diskuse o konkrétních propočtech, ale tato ambice je velmi reálná. Otázkou zůstává, kde na tuto kompenzaci alokovat finanční zdroje. „Spotřebitelé na sebe vezmou část nákladů, zhruba 12 miliard musíme zajistit prostřednictvím státního rozpočtu,“ prohlásil na Martin Kocourek na diskusním večeru CFO Clubu. Prudkému růstu cen elektřiny chce vláda čelit mixem tří nástrojů - od příštího roku zavede zvláštní zdanění za elektřinu vyrobenou v solárních elektrárnách, dalším finančním zdrojem bude výnos z prodeje emisních povolenek a vzroste i poplatek za vynětí půdy ze zemědělského fondu, na níž jsou solární panely umístěny.