Kabinet projedná zákon o státním rozpočtu

PRAHA (MEDIAFAX) - Návrh státního rozpočtu na rok 2011 včetně střednědobých výhledů na léta 2012 a 2013 ve středu projedná vláda. Dokument je přitom výrazně ambicióznější než konvergenční program, s kterým přišla ještě vláda Jana Fischera v únoru letošního roku.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) počítá pro rok 2012 s deficitem ve výši 3,5 procenta HDP a s rovnými třemi procenty pro rok 2013. Konvergenční program z února letošního roku však pro rok 2012 předpovídal deficit 4,2 procenta HDP.

Neexistence střednědobých výhledů byla přitom hlavním důvodem prvního přerušení projednávání zákona o státním rozpočtu (SR) na rok 2011. Premiér Petr Nečas (ODS) tehdy uvedl, že je nutné v koaličních vyjednáváních dopracovat tyto dokumenty, které podle zákona tvoří součást zákona o SR.

Vládní návrh mezitím prošel i tripartitou, na níž se potkal se souhlasem zaměstnavatelů a naopak striktním odmítnutím odborových předáků. Názory jsou v této problematice přesně opačné, protože zatímco odboroví předáci argumentují tím, že takto radikální snižování státních výdajů zpomalí ekonomiku, zaměstnavatelé soudí, že vládní cíl dosažení vyrovnaných veřejných financí v roce 2016 je málo ambiciózní.

"Je to prostě pozdě. Podle mého soudu lze dosáhnout vyrovnaných veřejných financí již v roce 2014," poznamenal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.

Příjmy státu mají podle odhadu ministerstva financí (MF) dosáhnout 1,05 bilionu korun. Výdaje se vyšplhají na 1,18 bilionu a stát počítá s tím, že mu na financování svých závazků bude chybět 135 miliard korun. Úřad vlády tvrdí, že kdyby neprošly plánované škrty, vzrostl by deficit minimálně o dalších 30 miliard.

Deficit představuje 4,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to větší závazek než schodek 4,8 procenta HDP, se kterým počátkem roku počítala v konvergenčním programu vláda Jana Fischera.

Nečasův kabinet navrhuje řadu škrtů a úsporných opatření, přesto některé rozpočtové kapitoly narostou. Například ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) rozpočet vzroste meziročně o 7,2 miliardy korun. Důvodem je nárůst výdajů na výplatu důchodů, na které příští rok padne o téměř 19 miliard korun více než letos. O 800 milionů korun klesnou v rozpočtu MPSV peníze na sociální služby. Rezort je celkově s výdaji 483,8 miliardy korun nejdražší rozpočtovou kapitolou.

Objem všech výdajů několikanásobně vzroste i u ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na celkových 31,3 miliardy korun, protože vzrostou příjmy z rozpočtu EU, které jdou právě přes MMR. Celkem má Česko příští rok vyčerpat více než 117 miliard korun z rozpočtu EU. Naopak do unijního rozpočtu Česká republika odvede 35,25 miliardy korun, získat by tedy měla více než 81 miliard korun.

U výdajů bez prostředků unie si MMR naopak pohorší o více než 330 milionů korun (celkem přijde MMR státní kasu na 2,9 miliardy korun). Jako ostatní ministerstva i MMR bude škrtat peníze na platy, provoz i na investice.

Nejmarkantnějším nárůstem rozpočtu se může pochlubit Technologická agentura České republiky (TAČR), jejíž rozpočet vzroste z necelých 52 milionů v letošním roce na téměř 850 milionů v roce příštím, tedy o téměř 1535 procent. TAČR je nově vzniklá organizační složka státu odpovědná za finanční podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ze státního rozpočtu. Na plnění těchto povinností dostala i zmíněné finanční prostředky.

Nárůst zaznamenala i kapitola státní dluh, která ze 76,4 miliardy korun v letošním roce vzroste na 79,6 miliardy. Většina těchto peněz jde pouze na splátky úroků ze státního dluhu.

Největší škrty postihnou ministerstvo dopravy, které má meziročně přijít o zhruba 28 miliard korun, což je pokles výdajů o více než 37 procent. Ministr dopravy Vít Bárta (VV) začal s úsporami již letos a mezi jeho první kroky patří tlak na firmy, aby začaly stavět levněji.

O přibližně 27 procent svého rozpočtu přijde i ministerstvo průmyslu a obchodu. V absolutních číslech to znamená snížení výdajů o téměř pět miliard korun.

Pokud vláda rozpočet v této podobě schválí, začne zákon projednávat Poslanecká sněmovna ve třech čteních. V prvním čtení poslanci schválí celkový rámec rozpočtu, který následně projednají sněmovní výbory. Ty mohou podat pozměňovací návrhy, ale pouze takové, které nemají vliv na základní parametry (příjmy, výdaje a deficit) a nepřekračují rámec kapitoly dotyčného výboru. Například zemědělský výbor může navrhnout přesun peněz mezi položkami v kapitole ministerstva zemědělství, ale celkové výdaje kapitoly nesmí měnit.

V druhém čtení mohou předkládat návrhy i samotní poslanci. Nemohou měnit základní parametry rozpočtu, ale mohou navrhnout přesuny peněz i mezi kapitolami.

Ve třetím čtení se nejprve hlasuje o pozměňovacích návrzích výborů a poslanců, nakonec se hlasuje o návrhu rozpočtu jako celku. Pokud sněmovna rozpočet schválí, jde zákon rovnou k prezidentovi, protože zákon o státním rozpočtu neschvaluje Senát.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz