Bezkompetentní Vesecká

Poté, co moderátor v Otázkách Václava Moravce pochválil Petra Nečase za úspory při dopravě automobilem do Berlína, přešel k rozladění Karla Schwarzenberga nad tím, že si předseda vlády vyhrazuje jmenovat státního tajemníka pro evropskou agendu, navíc konkrétně "lobbyistu" Ivana Hodače. Nečas to označil za vcelku nevýznamný rozpor, neboť po uzavření Lisabonské smlouvy je to věcí předsedů vlád, přičemž jmenovaný ještě nebyl vybrán, ale šalamounsky připojil, že Hodače vidí na čele kandidátů. Výrazná část rozhovoru byla věnována úsporným opatřením, odpovědi na dotazy premiér důsledně svazoval s manažerskými schopnostmi a odpovědností ministrů. Odmítl, že odložení reforem není dáno letošními komunálními volbami, nýbrž nedostatkem času, nicméně šetřit se musí začít hned. Kdybychom nyní nesnížili výdaje o 10%, pak by nás v budoucnu čekala daleko větší úsporná opatření. Předložil chmurnou vizi, podle níž máme na vybranou snižování mezd o 15 - 20 %, nebo dvacetiprocentní nezaměstnanost. Pokud jde o financování protipovodňových opatření pro futuro, považuje to za správný záměr, Kalouskovu představu však za ideální nepovažuje.

Předvolebního debatování, které Moravec označil za úvodní, byli účastni Markéta Reedová, Rudolf Blažek, Jiří Dientsbier jr. a Zdeněk Tůma. Volby do pražského zastupitelstva jako jednoho volebního obvodu podpořili Reedová a Dientsbier, Tůma se jasně nevyjádřil, Blažek takové řešení považoval pro Prahu za nepřehledné. Profesor Jan Dědič ve vloženém šotu upozornil, že málo obcí využívá již existujících právních norem k vymáhání náhrady škody. Šlo v zásadě o možnou občanskou odpovědnost zastupitelů za chybná rozhodnutí učiněná v rámci výkonu funkce. Tůma měl v této souvislosti pohotově dlouhou řadu příkladů na problematické investiční aktivity, zejména s dlouhodobou perspektivou dokončení a vysokými a vysokými náklady, zahajované navíc v závěru volebního období. Na druhé straně musel jako kandidát na primátora přiznat, že existuje snaha zástupců jeho strany (Gazdík), zapracovaná do vládního prohlášení, o změnu způsobu přerozdělování financi, která by mohla znamenat citelné snížení "přídělu" peněz pro Prahu. Reedová i Dientsbier Tůmu ve výčtu podezřelých kroků podporovali a doplňovali, zatímco Blažek se musel bránit převaze, a to nejen v rámci tohoto tématu. Poměry se momentálně v hlavním městě výrazně mění, protože na podobné půdorysy debat nebyli politici ODS zvyklí. Jak ovšem jinak, všichni se shodli na tom, že proti korupci se bojovat musí.

Do "jámy lvové" se v závěru pořadu nebála vstoupit nejvyšší státní zástupkyně, Renáta Vesecká a, lidově řečeno, hned zčerstva šla "průšvihu" naproti. Ofenzivně vysvětlila, že reformy, které prosazuje Jiří Pospíšil předložila sama již v roce 2007 a podporuje je. I jinak trvale usilovala o převzetí iniciativy a vcelku se jí vysoce takticky dařilo relativizovat skutečnosti a otázky předkládané Václavem Moravcem, zručně lavírovala a předkládala na pohled sofistikované argumenty pro svá tvrzení. Debata gradovala, divácky byla velmi vděčná, méně již věcná (odkládané, znovu otvírané, či vlekoucí se causy Gripeny, Pandury, Chemopetrol, Opencard ...). V závěru však poměrně zřetelně sklouzla do osobní roviny, zejména po Moravcově otázce, zda je neobsazené místo krajské státní zástupkyně již pět let rezervováno (neobsazeno) pro případ, že by došlo k jejímu odvolání. Tady se zdálo, že Vesecká již poněkud ztrácí glanc. Zdaleka se jí nepodařilo přesvědčivě vysvětlit zmíněný stav, aniž by byla ochotná hodnotit personální politiku vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly a přiznat svůj možný vliv na mnohé další procesy probíhající v soustavě zastupitelství. To neopomněl moderátor využít při rozloučení, kdy ji představil jako nejvyšší státní zástupkyni téměř bez kompetencí.