Německo: Státy eurozóny by měly mít vyrovnané rozpočty

BERLÍN (MEDIAFAX) - Německá vláda se bude snažit prosadit, aby se v eurozóně přijal závazek na vyrovnané rozpočty. Informoval o tom list Financial Times a server EUobserver.

Německá vláda se obává o stabilitu společné měny euro, která v pondělí klesla na svoji nejnižší úroveň za poslední čtyři roky, tedy na 1,2237 USD/EU. Evropští státníci nedávno schválili vytvoření balíčku ve výši 750 miliard eur, který by měl stabilizovat euro a zabránit možnému šíření řecké fiskální krize. Z počátku trhy na tento krok reagovaly pozitivně, krátce poté však došlo k vystřízlivění. Problémy spojené s vysokými schodky vedou k vyostření situace na finančních trzích, které se obávají o další vývoj v zemích eurozóny. Největší ekonomika eurozóny, Německo, přišlo s plánem, který by mohl obdobným potížím do budoucna zabránit.

V minulém roce Německo pozměnilo svoji ústavu, ta nově nepovoluje vládě od roku 2016 překročit rozpočtový schodek o 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Od roku 2020 by německé spolkové země neměly hospodařit s jakýmkoliv deficitem. V Německu se zákonu říká Schuldenbremse.

Přijetí obdobného pravidla by v praxi znamenalo výrazné posílení rozpočtové disciplíny, protože současný Pakt stability a růstu umožňuje vykázat deficit ve výši tří procent HDP.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble nyní pracuje na reformách, které by mohla v budoucnu eurozóna přijmout. Podle listu Financial Times by ministr své návrhy měl přednést v pátek na setkání pracovní skupiny, jejíž cílem je posílit koordinaci ekonomických politik.

Německý návrh na vyrovnané rozpočty se setkal s prvním kladným ohlasem od rakouské vlády. "Vzhledem k vysoké míře zadlužení, souhlasím s přijetím zákona jako Schuldenbremse," uvedl rakouský ministr financí Josef Pröll.

Deník Financial Times míní, že podobný návrh by nakonec mohl získat sympatie i francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, a to přestože francouzské vlády tradičně hospodaří s deficitem.

V pondělí se sejdou ministři financí eurogroupu, čili skupiny sdružující země, které platí eurem, aby hovořili o současných problémech eurozóny. Mezi hlavní témata patří i volný pád eura či návrh Evropské komise (EK), který počítá s posílením dohledu nad jednotlivými ekonomikami. Z něj vyplývá, že pravomoci EK při schvalování rozpočtů jednotlivých zemí by se měly značně navýšit. Podle nového návrhu by nejdříve rozpočet prozkoumala sama EK, poté by se k němu mohly vyjádřit další členské země a teprve nakonec by ho schvalovaly národní parlamenty. Z pohledu EK by podobná praxe mohla odvrátit opakování řecké rozpočtové krize, které hrozí šířením i do dalších zemí eurozóny. EK v reakci připravila návrh, který počítá se zpřísněním rozpočtových pravidel. EK by mohla získat nové nástroje, které by mohla použít proti zemím, které opakovaně porušují pravidla. Nově by se důraz měl klást nejen na rozpočtové schodky, ale také na celkový veřejný dluh.

Očekává se, že tento návrh vyvolá rozporuplné reakce.

Simone Radacicova, radacicova@mediafax.cz