Kuchařka na řecký salát - souhrn, expozice států, makro

Situace kolem Řecka se může zdát poněkud nepřehledná. Získat důležité informace a vyznat se v nich nemusí triviální a následující shrnutí by to mělo částečně ulehčit.

Zásadní informací z krátkodobého pohledu je, že Řecko bude muset 19. května splatit jistinu 10letého dluhopisu emitovaného v celkovém objemu 8,5 mld. eur. Při současných požadovaných výnosech státních dluhopisů je refinancování dluhu přes trh prakticky nemožné. Výnos 2letého dluhopisu aktuálně dosahuje 18,5 procenta, výnos 10letého dluhopisu 10,94 procenta.

Něco málo o řecké státním dluhu

Ke konci loňského roku dosahoval podle Eurostatu vládní dluh Řecka 273 mld. eur (115,1 procenta HDP). Ministerstvo financí a agentura pro řízení veřejného dluhu ovšem emitovaly dluhové instrumenty v objemu 298,5 mld. eur, z toho 75 procent ve formě dluhopisů, 16 procent přes pokladniční poukázky, zbývajících 9 procent není specifikováno. Z měnové hlediska jde především o dluhy v eurech (98,5 procenta z celkového dluhu), zbytkový objem tvoří závazky v japonských jenech a amerických dolarech. Dluhopisy s pevným kuponem se podílí na celkovém dluhu 89 procenty, podíl floaterů činí 11 procent. V průběhu finanční krize výrazně klesla průměrná doba splatnosti řeckého státního dluhu. V roce 2007 dosahovala 14,1 roku, loni pouze 5,6 roku. 

Podle splatnostního profilu dluhu budou letos splatné dluhopisy za zhruba 26 mld. eur, v roce 2011 bude objem splatných dluhopisů stejný, v roce 2012 se zvýší na 31 mld. eur.

Expozice na řecké problémy

Nejvíce řeckých státních dluhopisů drží domácí banky, proto na ně doléhá fiskální krize velmi výrazně. Akcie dvou největších řeckých bank, National Bank of Greece a Alpha Bank, od začátku dubna klesly o 31 procent, resp. 23 procent.

Ze zahraničních investorů mají v portfoliu nejvíce řeckých dluhopisů Britové, Francie, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Itálie a země Beneluxu.

Vysoký podíl britských investorů lze vysvětlit investicemi investičních fondů a hedge fondů.

Co se týče struktury věřitelů podle typu instituce, nejvíce řeckých dluhopisů mají na knihách banky (43 procent), investiční fondy (22 procent), pojišťovny a penzijní fondy (15 procent), asset management společnosti (8 procent), centrální banky (5 procent) a hedge fondy (4 procenta), jak uvádí řecká agentura pro řízení veřejného dluhu.

Informace o konkrétní expozici bank lze vyhledat v údajích BIS (Bank for International Settlements). Podle těchto dat čelí největší expozici vůči řeckému státu francouzské a švýcarské banky. Prudký pokles cen řeckých státních dluhopisů způsobí bankám z těchto zemí výrazné ztráty v letošním hospodaření. Poslední výprodeje řeckých dluhopisů nicméně mohly pozměnit podíly jednotlivých věřitelů.

EXPOZICE BANK VŮČI ŘECKU (MLD. EUR)

Makro v pozadí

Za poklesem ratingu Řecka a eskalací problémů nejen v případě řeckých státních dluhopisů, ale i akcií (a dokonce i kurzu eura) stojí nedůvěra v dlouhodobě udržitelnou fiskální situaci. Rozpočtový schodek Řecka loni dosáhl 13,6 procenta HDP a navíc ani takto vysokému údaji příliš nevěří ani oficiální instituce ani trh.

Pokud by Řecko chtělo alespoň zastavit růst poměru dluhu vůči HDP, potom by při současných požadovaných výnosech dluhopisů muselo snížit rozpočtový deficit o 12,5 procenta HDP. Vláda dosud připravila reformy snižující deficit o 4 procenta HDP. To by stačilo, kdyby reformy proběhly loni, kdy byl výnos dluhopisů (se splatností odpovídající duraci dluhu) zhruba o 800 bps nižší. Je zřejmé, že jediným dlouhodobě správným řešením je fiskální konsolidace Řecka. Rozsah nezbytné redukce deficitu ovšem představuje citelný negativní vliv na životní úroveň a pravděpodobně vzbudí značnou nevoli ve společnosti.

Čekání na Godota

Řecký státní dluh nyní nelze prakticky refinancovat přes trh a vše závisí na externí pomoci ze strany MMF a EU. Nejasnosti a liknavost při jednání o pomoci Řecku vedou k dalšímu růstu rizikových prémií. Spread mezi 2letými řeckými a německými dluhopisy aktuálně dosahuje 1780 bps, spread mezi 10letými dluhopisy 822 bps. CDS spread na řecké státní dluhopisy dnes vystoupil na 865 bps, což v sobě implicitně zahrnuje 53procentní pravděpodobnost státního bankrotu.

Shrnuto, vše nyní záleží na rychlosti jednání evropských politiků a schvalování půjček Řecku. Zásadní bude jakékoli vyjádření ze strany Německa, Francie či MMF. Zejména evropské země mají o čem přemýšlet. Otázkou je, zda zachraňovat Řecko a poskytnout mu půjčku v řádu 50 až 100 miliard eur na překlenutí jednoho až dvou let financování dluhu, nebo raději sanovat své banky a posílit jejich kapitál po odpisu ztrát z řeckých státních dluhopisů, který by při bankrotu Řecka mohl dosáhnout 150-200 mld. eur.