DOWER-D: ČEZ - nabývá jeho privatizace konkrétnější podobu?

Pomalu začínáme být seznamování s prvními, zatím především americkými, firemními výsledky 1Q 2010. Investoři se v této souvislosti, obávají, a nejspíš se budou i dál obávat, příliš křehkého oživování a vysoké nezaměstnanosti. Ve hře tak dál zůstávají - směrem k akciovému trhu - stále stejné "požadavky". Povzbuzující (1) firemní výhledy, (2) tržby a (3) snížení nezaměstnanosti. Dokud nezaznamenáme průkazné zlepšení v těchto parametrech, nemůžeme na trzích čekat výraznější změnu. V tomto smyslu tedy nepřináší aktuální dění na trzích nic nového. Zaměřme proto naši pozornost k jinému důležitému momentu.

K možné privatizaci ČEZ, graf 1. Nabývá privatizace ČEZ konkrétnější podobu? Nabývá, a možná hned dvě podoby. Řeč je o úplné nebo o částečné privatizaci ČEZ.

Graf 1, ČEZ, OS MACD a Bollingerova pásma k 13.4. - pro zvětšení klikněte

Stát nutně potřebuje peníze a prodej celého nebo části ČEZ se nabízí jako nejlepší řešení. Proto ta shoda ODS a ČSSD ohledně možného prodeje akcií ČEZ. Důležitou roli v této souvislosti sehraje "loajalita" státních (privatizačních) úředníků. Aby byl totiž prodej pro stát aspoň trochu výhodný, neměla by se, podle názoru mnohých odborníků, prodávat akcie ČEZ za méně než 1000 Kč. Samozřejmě kupující by ji raději kupoval za 500 Kč a pokud státní úředník zajistí "motivovaný" prodej, tedy pro něj motivovaný, pod 1000 Kč/akcie, směrem někam k oné ceně 500 Kč/akcie, může na privatizaci osobně profitovat. A stát? Všichni přece víme, a jsme o tom stále znovu a znovu přesvědčováni, že stát je nejhorším správcem, takže "vo co gou"? A to je také v podstatě hlavní problém i jakási "generální linie privatizace ČEZ"! Všechno ostatní jsou a budou jen slova, slova a zase jen slova.

Pomineme-li ale "generální linii privatizaci ČEZ" jsou ve hře minimálně tři další důležité momenty. Tím prvním je (1) vhodné načasování. Momentálně není vhodná doba na prodej energetických akcií, protože ceny elektřiny jsou na nízké úrovni. Druhým momentem jsou (2) středoevropské souvislosti. V Polsku aktuálně probíhá největší privatizace energetiky, jakou kdy Evropa zažila. Bylo by proto nešťastné, jak říká například analytik J&T Banky Michal Šnobr, kdyby se prodej podílu v ČEZ sešel s polskou privatizací.

A konečně třetím momentem je (3) způsob prodeje ČEZ. Teď už nejspíš nebude příliš reálný způsob, který stát aplikoval za ministra Miroslava Kalouska, kdy s prodejem státního podílu probíhalo souběžně vykupování akcií přímo společností ČEZ. Nicméně nevylučujme ho. Dnes ale v podstatě existují jen dvě aktuální varianty. (i) Buď stát oznámí, co prodává a za kolik, indikuje cenu a pověřená společnost vyzve investory, aby podávali nabídky a na základě nabídek se pak akcie rozptýlí mezi větší množství investorů nebo (ii) se vyhlásí prodej celého balíku najednou do rukou jednoho strategického vlastníka. Kupcem by se v takovém případě s největší pravděpodobností stala některá z významných západoevropských energetik.

Ať už ale tak či tak, bude mít proces privatizace ČEZ velký dopad na cenu akcií ČEZ. Zvlášť, když se do hry znovu dostává jaderná energetika. Zažívá v Evropě renesanci a mnoho států, které dřív jaderné elektrárny odmítaly je dnes plánuje. Už z tohoto důvodu by pro řadu investorů mohly být akcie ČEZ, protože ČEZ jaderné energetice rozumí, velmi atraktivní.