Sobotka: Evropská ekonomická vláda je jen teoretická úvaha bez šance na realizaci

PRAHA (MEDIAFAX) - V možnou realizaci myšlenky na vznik evropské ekonomické vlády stínový ministr financí za Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD) Bohuslav Sobotka příliš nevěří. Sobotka se v rozhovoru pro agenturu Mediafax zabýval i otázkami korupce či regulací finančních trhů.

Rep.: Jak se stavíte k myšlence evropské ekonomické vlády, kterou nedávno přednesl evropský prezident Herman Van Rompuy? Přece jen kdyby eurozóna měla alespoň částečně jednotnou fiskální politiku, vyřešilo by to řadu problémů.

B.S.: Dost dobře si to nedovedu představit, protože míra integrace EU zatím nedošla do fáze, aby bylo možné z jednoho místa koordinovat rozpočtové politiky jednotlivých zemí. Podle mého soudu míru integrace velmi dobře ukážou debaty o nové finanční perspektivě Evropské unie, a především debata o tom, jaké zdroje má mít nový evropský rozpočet, zda má být nějaká evropská daň a další témata. Obávám se, že ani na této věci dohoda nebude. Těžko si potom lze představit harmonizaci daňové politiky členských zemí, snad s výjimkou daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Za poslední roky například nedošlo k žádnému pokroku v oblasti daně z příjmu právnických osob. Podle mého soudu je to tedy teoretická úvaha. K určité míře koordinace jednotlivých politik v rámci eurozóny dochází, ale vždy to bude pouze koordinace. Nelze si představovat společné řízení.

Rep.: Co říkáte, jsou jen politické důvody. Ostatně po tom, co provázelo schvalování Lisabonské smlouvy, vypadá myšlenka evropské ekonomické vlády naprosto šíleně. Ale zajímá mě to spíše z ekonomického hlediska jako teoretický koncept. Mohlo by to dle vašeho soudu fungovat?

B.S.: Není pochybnosti o tom, že situace, kdy má eurozóna společnou měnu a x rozdílných fiskálních politik, není zdaleka ideální. Ale vychází z politické reality a z míry evropské integrace. Čili ekonomicky by to zcela jistě mělo smysl, zejména v reakci na cyklické výkyvy či v boji s nezaměstnaností a v dalších věcech. Tyto ambiciózní projekty totiž většinou ztroskotají právě na tom, že neexistuje potřebná koordinace fiskálních politik, které by upřednostnily právě realizaci těchto klíčových priorit Evropské unie.

Rep.: Jakou cestu preferujete v otázce regulace finančních trhů, o které se v souvislosti s krizí stále častěji hovoří? Byl byste kupříkladu pro zdanění finančních transakcí?

B.S.: Zdanění transakcí by musel být globální projekt, a pokud by se pro jeho realizaci vyslovily všechny klíčové země, uměl bych si něco takového představit. Dále určitě stojí za to debatovat o regulaci hedgeových fondů a rizikových investičních fondů. Myslím si, že postoj České republiky, která po boku Velké Británie pomohla zablokovat další debatu o regulaci hedgeových fondů, je prostě špatný. Dále je nesmírně důležité, aby Evropa nepolevila v tlaku na daňové ráje z hlediska výměny informací a také z hlediska nekalé daňové konkurence. To jsou pro Evropu velké výzvy a já doufám, že alespoň v oblasti tlaku na daňové ráje vznikne nějaká dlouhodobá koncepční politika.

Rep.: Americká centrální banka silně snížila úrokové sazby, aniž by to mělo nějaký zásadní dopad na ekonomiku. Nepřijde vám to jako popření monetaristické teorie?

B.S.: To není jen otázka Spojených států. Když se podíváte na reálné úrokové sazby v České republice a sazbu České národní banky, vidíte velmi výrazný rozdíl.

Rep.: No jistě, protože banky obvykle úrokové sazby odvozují od sazeb na mezibankovním trhu.

B.S.: Já myslím, že efektivita monetární politiky je námět k debatě. Jaký je třeba její reálný vliv v tak otevřené ekonomice, jako je ta naše. Jakási efektivita existuje, ale zřejmě není příliš vysoká. Zjevně tedy převažují jiné faktory než sazby stanovené centrálními bankami.

Rep.: Jaký ekonomický dopad korupce v ČR odhadujete, třeba v poměru k HDP? A dále sekundární dopad, protože korupce má přece jen především psychologický dopad.

B.S.: Já bych v prvé řadě rozlišoval korupci a šedou ekonomiku. Šedá ekonomika ve skutečnosti má určitý význam, protože když se podíváte například do příhraničních regionů nebo regionů s vyšším turistickým ruchem, zjistíte, že jsou tam velmi nízké průměrné mzdy a vysoká nezaměstnanost. Je tedy evidentní, že zde v rámci šedé ekonomiky dochází k vyplácení prostředků v hotovosti, aniž by docházelo k odvodům. Dochází také ke kombinaci pobírání sociálních dávek a pracovní aktivity za neslučitelných podmínek. Máme tedy signály o tom, v jakých oblastech a jak intenzivně funguje šedá ekonomika. A pokud jde o korupci, tak i ona má nepochybně své náklady. V souvislosti s tím se ukazuje, jak zastaral způsob výběrových řízení. Podle mého soudu může využití moderních technologií v krátké době přinést výrazné úspory.

Rep.: Teď máte na mysli třeba transparentní výběrová řízení zveřejněná na internetu?

B.S.: To není jen o transparentnosti. Myslím třeba i internetové aukce, které by při větším rozšíření výrazně redukovaly náklady. My nepatříme k zemím, kde korupce způsobuje skutečné národohospodářské poruchy, ale zhoršuje naši pověst, což může odradit některé investory. Může nám způsobit i problémy z hlediska budoucích mezinárodních arbitráží, protože se ukazuje, že v případech některých zmanipulovaných konkurzů nesou náklady všichni daňoví poplatníci. Takže rizika korupce jsou značná a existují metody, s jejichž pomocí lze korupci omezit.

Rep.: Například?

B.S.: Transparentnost zakázek, výběrových řízení, partnerů veřejného sektoru. Partnerem státu by rozhodně neměly být firmy, které mají utajenou vlastnickou strukturu. Do legislativy by se měl jednoznačně prosadit požadavek, aby se firmy s utajenou vlastnickou strukturou o veřejné zakázky zkrátka nemohly ucházet. Totéž se týká příjmů dotace z veřejných rozpočtů.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz