Lisabonská smlouva není v rozporu s Ústavou České republiky3.11.2009 9:11:00

PRAHA (MEDIAFAX) - Ústavní soud v úterý rozhodl o tom, že Lisabonská smlouva není v rozporu s Ústavou ČR. Zamítl rovněž další návrhy na posouzení souladu Římských a jiných smluv s Ústavou ČR, kterou požadovali senátoři ODS.

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského není v kompetencích soudu, aby posuzoval mezinárodní smlouvy, které se bezprostředně netýkají ústavy, týká se to zvláště Římské smlouvy a Maastrichtské smlouvy, kterou požadovali senátoři rovněž přezkoumat.

Rychetský zároveň naznačil, že eventuální další návrh na přezkum Lisabonské smlouvy nebude zřejmě uznán, protože Ústavní soud již jasně vyjádřil svoje závěry o ústavnosti Lisabonské smlouvy. "Ústavní soud není místem pro nekončící polemiky, jak se o to snaží někteří z účastníků řízení," řekl Rychetský.

"Posloupnost jednotlivých navrhovatelů je vedena myšlenkou umožnit každému z nich vyjádřit svoje pochybnosti o ústavnosti mezinárodní smlouvy," řekl Rychetský a zdůraznil, že opakování přezkumu na základě těchto pochybností má svá omezení. Pokud by měl soud podle jeho slov přezkoumávat několikrát záležitost, k níž dal jasné závěry, pak by rozhodování soudu nemělo vlastně význam.

Rychetský zároveň reagoval na otázky prezidenta Václava Klause, které soudcům položil jeho advokát Aleš Pejchal minulé úterý. "Úkolem Ústavního soudu není odpovídat na otázky, nýbrž autoritativně rozhodovat," řekl Rychetský a doplnil, že na otázky soud již beztak v podstatě explicitně odpověděl svými nálezy.

Předseda Ústavního soudu odmítl Klausův návrh, aby se pro ratifikaci Lisabonské smlouvy konalo referendum. "Pro proces přijímání mezinárodních smluv nebyl přijat obecný ústavní zákon o konání referenda," řekl a upozornil, že rozhodovat o způsobu, jakým se ratifikují mezinárodní smlouvy, náleží čistě zákonodárnému sboru. Je tedy i na něm, zda k té které smlouvě referendum vyhlásí či nevyhlásí.

Ústavní soud rovněž odmítl požadavek navrhovatelů, aby Ústavní soud po vzoru německého soudu podal výčet pravomocí, které nejsou přenositelné ze státních na unijní instituce.

"Ústavní soud nepovažuje za možné, aby s ohledem na postavení, které v ústavním systému ČR má, takový katalog nepřenositelných pravomocí vytvářel a autoritativně nařizoval. Tyto limity by měly být ponechány primárně na uvážení zákonodárců, protože se jedná a priori o politickou záležitost a z tohoto důvodu nelze odpovědnost přenášet na Ústavní soud," řekl Rychetský. Současně odmítl přehnaný soudcovský aktivismus. "Ten je ostatně mnohými zákonodárci soudu vytýkán," připomněl Rychetský.

Vyjádřil se i k námitce vlády, aby byla stanovena jasná procedurální pravidla pro ratifikaci mezinárodních smluv tak, aby nemohlo docházet k podobným průtahům jako v případě Lisabonské smlouvy. Podle ústavních soudců by však změna a zpřísnění procedurálních pravidel mohlo být snadno zneužitelné jednou ze složek státní moci. Institut zamítnutí projednávání, který Ústavní soud nyní má, případně možnost rozhodnout negativně vůči žádosti, jsou podle Rychetského dostačující.

Předseda ústavního soudu zároveň upozornil, že by již z podstaty věci nemělo docházet k žádným obstrukcím: "Již sjednáním samotné mezinárodní smlouvy na sebe zúčastněné strany berou odpovědnost, že nebudou její schvalování zbytečně prodlužovat," řekl.

Verdikt Ústavního soudu byl poslední překážkou pro podpis prezidenta Václava Klause a ukončení ratifikačního procesu dokumentu v České republice. Prezidentovi se kvůli výhradám k Lisabonu podařilo prosadit pro Česko výjimku z Listiny základních práv EU. Klaus se obával, že přijetím dokumentu by mohlo dojít k prolomení Benešových dekretů. Podle svého vyjádření z minulého týdne, Klaus další podmínky k ratifikaci klást nebude.

Lisabonská smlouva reformuje instituce a rozhodovací mechanismy Evropské unie. Smlouva má řadu odpůrců a kritiků, podle nich dokument přenáší velký díl rozhodovacích pravomocí z národních vlád na unii.

Pavlína Heřmánková, Filip Nachtmann, hermankova@mediafax.cz