Makro: Souhrn týdne - Býci zpátky ve hře

Končící týden dokázal akciím pomoci vrátit se zpět do zelených čísel, když si zajímavým růstem procházely nejen evropské, ale také americké burzovní indexy. Těm k růstu pomohla skutečnost, že na řadu nepřišla žádná silná ekonomická data, která by mohla zkalit, stále ještě mírně optimistický, výhled pro světovou ekonomiku. Obchodníci navíc nervózně vyčkávali na začátek výsledkové sezóny, kterou odstartovala v polovině týdne americká společnost Alcoa, která byla v 3Q překvapivě zisková.

Asi nejvíce očekávaným momentem tohoto týdne bylo čtvrteční zasedání Bank of England a Evropské centrální banky, které však nepřinesly žádné větší překvapení. Bank of England sazby ponechala beze změny na 0,50 % a žádnou změnu nepřipustila ani ECB, která svou klíčovou sazbu ponechala na 1 %. Žádná z bank navíc zatím zdá se nemá nejmenší zájem na tom, jakkoliv svou měnovou politiku zpřísňovat. Například šéf Bank of England Mervyn King v minulém měsíci uvedl, že společně s kolegy začíná zvažovat možnost toho, že by banka mohla ještě snížit depozitní sazbu, kterou úročí rezervy, jež si u ní ukládají komerční banky. Ani ECB o žádných větších změnách neuvažuje, což jasně vyplívá ze slov jejího prezidenta Jean-Claude Tricheta, který ve čtvrtek mluvil o „pevně ukotveném inflačním očekávání“ a „přetrvávajících rizicích“, které mohou vyplout na povrch krátce poté, co přestane účinkovat řada krátkodobých podpůrných opatření.

Nízké úrokové sazby jsou proto zaručeny na další měsíce nejen ve Spojených státech, ale také v Evropě, což je voda na mlýn právě cenám komodit, akcií a ostatních finančních aktiv, kterým pomáhá k růstu především obří nárůst likvidity, kterou centrální banky již několik měsíců zaplavují finanční systém.

Právě díky masivnímu přísunu likvidity jsme již několik měsíců svědky toho, že co se finančních trhů týká, rostou ceny téměř všude, a to i u tak rozdílných instrumentů, jakými jsou akcie a dluhopisy. Růst rizikových aktiv, společně s růstem ceny u tradičních bezpečných přístavů pak dokládá také vývoj ceny zlata, která v tomto týdnu prorazila strop a vystoupala o 60 USD až na své historické maximum k ceně 1 061 USD/Oz.  Ceny akcií na jedné straně, a zlata s dluhopisy na straně druhé, proto nadále vypráví dva odlišné příběhy, když obchodníci s akciemi počítají s rychlým oživením, zatímco růst ceny zlata a dluhopisů napovídá spíše o blížících se problémech.

Růstu, i když mírnějšího, se pak tento týden dočkaly i ostatní ceny komodit. Například cena ropy (WTI) se zvýšila o 2,6 % až k ceně 71,79 USD/barel, a to i přesto, že ze Spojených států přišly negativní zprávy o zvýšení zásob benzínu, který by do budoucna mohl přispět ke snížení americké poptávky po ropě. Strmého růstu se naopak dočkala další velmi volatilní komodita posledních týdnů, kterou je zemní plyn. Její cena jen v tomto týdnu vzrostla o 5 % na 4,95 USD/mil. BTU a od září je vyšší již o 37 %.

Z České republiky přišly mezi nejzajímavějšími výsledky srpnová čísla obchodní bilance a zářijový index spotřebitelských cen (CPI). Zatímco bilance překvapila přebytkem 10,6 mld. korun, CPI očekávání naplnil a meziměsíčně klesal o 0,4 %. Klesající ceny spotřebitelského koše přispívají ke spekulacím, že by Česká národní banka přeci jen ještě mohla jednou snížit úrokové sazby, jak ostatně naznačil její šéf Zdeněk Tůma. Ten, společně s viceguvernérem Singerem, navíc v týdnu pohrozil koruně intervencí, na což obchodníci slyšeli a dostali českou měnu pod prodejní tlak. K tomu přispělo také doporučení prodávat korunu od analytiků investiční banky Morgan Stanley, a tak česká měna jen od pondělí na páru s eurem zeslábla o 1,69 % až k ceně 25,88 EUR/CZK.

Koruna přitom nebyla jedinou měnou, která se nacházela v minulých dnech pod tlakem. Mezi hlavními světovými měnami se výprodejům nevyhnul ani americký dolar. K tomu přispěla především probíhající stabilizace a růst optimismu na akciových trzích, který opět zvýraznil rozdíl mezi nízkoúročeným dolarem a ostatními měnami s vyššími úrokovými sazbami. Ten byl nejvíce patrný na měnovém páru s australským dolarem, který k americké měně zpevnil o 4,5 %, když se Reserve Bank of Australia stala nečekaně první centrální bankou vyspělého světa, která začala znovu zvyšovat úrokové sazby. V situaci, kdy se nůžky mezi dolarovými úrokovými sazbami a sazbami měn ostatních zemí začnou znovu rozevírat, atraktivita americké měny může ještě více klesat.

Nadcházející týden přinese několik velmi zajímavých dat z USA i z Evropy, avšak tím hlavním co nás čeká, budou především hospodářské výsledky amerických bank. Svá čísla zveřejní takové bankovní domy jako Citigroup, Goldman Sachs, nebo JP Morgan Chase, jejichž dopad na celkový sentiment na trhu bude rozhodující.

Jaroslav Brychta (jaroslav.brychta@xtb.cz)