Objem globálního farmaceutického trhu se do deseti let zdvojnásobí na 1,3 bilionu dolarů

PRAHA (MEDIAFAX) - Větší specializace, méně agresivní marketing a spolupráce místo fúzí a akvizic, tím se bude v budoucnosti vyznačovat farmaceutický průmysl. Vyplývá to série studií společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) nazvané „Farmacie 2020: Jakou cestou se vydat?“ zveřejněných v pondělí.

Podle studie se objem globálního farmaceutického trhu do deseti let zdvojnásobí na 1,3 bilionu dolarů.

Klesne role velkoobchodu sofistikovanější dodavatelské kanály začnou být efektivnější. „Dodavatelské kanály budoucnosti nebudou odpovědné jen za distribuci léků a služeb, ale budou vytvářet i nové cesty, jimiž bude možné produkty nabízet. Jestliže v současné době jsou vnímány zejména jako významná nákladová položka, v budoucnu budou považovány především za tvůrce výnosů,“ řekla Lenka Mrázová, ředitelka v oddělení Daňových a právních služby společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika.

Přínosy spolupráce mezi farmaceutickými společnostmi převáží potřebu fúzí a akvizic a změní se i
charakter spolupráce farmaceutických společností s dalšími subjekty, jako jsou univerzity, nemocnice, polikliniky, dodavatelé technologií, analytické společnosti či poskytovatelé služeb v oblasti zdravého životního stylu.

Výzkum a vývoj bude mnohem efektivnější „virtuální pacient“ ušetří náklady. „Model virtuálního člověka by mohl vzniknout novým propojením technologií, které jsou dnes již k dispozici. Vědci na celém světě vyvíjejí modely srdce a dalších orgánů, buněčných i muskuloskeletálních systémů. Tyto modely lze použít pro simulaci fyziologických účinků specifických léčiv na člověka. První společnost již nyní díky virtuální technologii snížila čas potřebný na klinické zkoušky až o 40 procent a zredukovala počet pacientů, které je nutné do procesu zapojit, o dvě třetiny,“ konstatovala Mrázová.

Zmizí masivní prodejní kampaně, zvýší se důraz na specializované léky a léčebné postupy. Vzroste význam role pacienta a plátců zdravotní péče. „S rostoucí nákladností zdravotní péče se její plátci - vlády i soukromé pojišťovny - stanou konečnými rozhodovateli o tom, kolik bude léčba stát, jaké budou poskytnuty náhrady a jaký lék se předepíše. Dosud to jsou farmaceutické společnosti, které po léta určují hodnotu svých produktů a podle toho stanovují jejich ceny. Zatím tak věnují minimum úsilí tomu, aby zjistily, jaká je správná tržní cena,“ uvedla Mrázová.

Pacienti budou podrobeni důslednější kontrole, zda dodržují předepsaný postup léčby a z léčby se důraz přenese na prevenci. „V současné době tvoří výdaje na prevenci pouze tři procenta celkových vydaných prostředků na zdravotní péči v zemích OECD. Přitom podle Světové zdravotnické organizace by bylo možné prevencí předejít 80 procentům infarktů, mozkových mrtvicí a cukrovek a 40 procentům rakovinových onemocnění,“ upozornila Mrázová.

Posílí mezinárodní spolupráce regulátorů. Několik národních a regionálních regulátorů již začalo spolupracovat na bázi výměny dat o bezpečnosti a účinnosti léků. V roce 2020 by však mohl existovat jediný globální regulační systém, řízený národními či federálními agenturami zajišťujícími, že nové postupy léčby naplní potřeby pacienta. Nový systém sníží náklady na právní a regulatorní poradenství.

Rozvíjející se ekonomiky budou pro farmaceutický průmysl atraktivnější. „Do roku 2020 by mohlo sedm velkých rozvíjejících se ekonomik Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko a Turecko tvořit pětinu světových tržeb farmaceutického průmyslu. Navíc civilizační nemoci, jimiž trpí vyspělý svět, se do té doby přesunou i do rozvíjejících se ekonomik,“ dodala Mrázová.

Dana Rybáková, rybakova@mediafax.cz