Zemědělské komodity: pšenice, kukuřice a sójové boby

Kukuřice je co do množství nejrozšířenější plodinou, pšenice je dle archeologů první obilovinou pěstovanou a obchodovanou člověkem, a sójové boby v posledních letech nabyly na významu díky svému využití. Proč tedy neinvestovat právě tady?

Nejjednodušším způsobem, jak investovat do těchto komodit je přes futures kontrakty nebo kontrakty CFD, v obou případech lze spekulovat i na pokles ceny, tedy prodat daný kontrakt aniž bychom ho vlastnili. Futures kontrakty na pšenici, kukuřici a sójové boby se obchodují na chicagské komoditní burze (CBOT). CFD kontrakty se obchodují na mimoburzovních trzích a jsou to kontrakty odvozené od futures kontraktů. Výhodou CFD kontraktů je, že je možné obchodovat v menším množství a nehrozí nám zde dodávka několika bušlů pšenice či kukuřice. U futures kontraktů si musíme být vědomi toho, že pokud nemáme zájem o fyzickou dodávku komodity, musí náš broker daný kontrakt před jeho vypršením odprodat.

Obchodování s komoditami může být velmi výnosné, ale skrývá i rizika v podobě vysoké volatility cen. Například cena kukuřice během měsíce června vzrostla o téměř 27%. Momentálně se ale  kukuřice obchoduje zase poblíž té úrovně ze začátku června, takže jsme za poslední ani ne dva měsíce viděli nejen výrazný nárůst ale i propad ceny na trhu.

Kukuřice ve dvou různých kvalitách

Existují dvě nejdůležitější kvality kukuřice – kukuřice číslo 2 s vysokou kvalitou a kukuřice číslo 3 takzvaná žlutá kukuřice. Na trzích se kukuřice obchoduje v bušlích, kdy jeden bušl kukuřice představuje 25,4 kg, mluvíme-li ale o spotřebě nebo produkci, jde o tuny. Největším producentem kukuřice jsou historicky Spojené státy americké a to díky štědrým státním podporám a  dostatku úrodné půdy. Významným producentem je také Čína, která se pravděpodobně v nejbližších letech stane největším producentem. Dalšími významnými producenty jsou Argentina, Brazílie, Mexiko a Francie.

Je to hodně o počasí..

Cena kukuřice tak jako jiných zemědělských komodit je z velké míry ovlivněna počasím. Například v posledních několika měsících probíhala setba v hlavním kukuřičném pásmu USA, kde nejprve bylo pouze deštivo, což znemožňovalo setbu, a pak se k tomu ještě přidaly vydatné deště a záplavy, které případnou úrodu ještě poničily. A reakce trhu? Cena kukuřice se začátkem května vyšplhala až nad 6,0 dolarů za bušl, aby již koncem června tento rekord pokořila kvůli záplavám a dostala se tak až nad 7,5 dolarů za bušl. Příznivé počasí v posledních týdnech ovšem dává naději, že úroda letos nebude až tak špatná, proto cena kukuřice spadla zpět na úroveň okolo 6,0 dolarů za bušl.

Cena kukuřice je také výrazně ovlivněna politikou Spojených států, které dotují výrobu bioethanolu z kukuřice, který se přidává do biopaliv. Rekordní ceny ropy nahrávají biopalivům a tedy zvyšují i cenu kukuřice, neboť se očekává vyšší poptávka po ní. Cena kukuřice jen letos vzrostla přibližně o 30%.

...ale i o očekávané spotřebě a úrodě

Důležitou je také měsíčně zveřejňována zpráva Amerického zemědělského úřadu o očekávané úrodě a budoucích zásobách a zpráva WASDE o očekávané světové poptávce a nabídce jednotlivých zemědělských komodit. Zveřejnění těchto zpráv je významnou událostí na trhu s těmito komoditami. Cena na trhu zohledňuje totiž očekávané události a tedy i očekávanou poptávku a nabídku. Například cena pšenice se z důvodu nedostatku této plodiny začátkem března letošního roku vyšplhala na maxima kolem 12,80 dolarů za bušl, aby pak cena výrazně klesla v reakci na zprávy o větších plochách osetými pšenicí než se původně očekávalo a tedy očekávaných vyšších zásobách. Proto se cena pšenice momentálně pohybuje pod úrovní ze začátku roku, tedy jednoduše řečeno, pšenice letos zlevnila.

Pšenice pěstována již v dávných dobách

V dnešní době je co do objemu pšenice druhou nejpěstovanější zemědělskou komoditou na světě, hned po kukuřici a následuje ji rýže. Cenu pšenice ovlivňuje také významně počasí a očekávaná produkce a spotřeba. Produkci pšenice nedominuje žádná země, největšími producenty jsou Čína a Indie, následovány Spojenými státy, Ruskem, Francií, Kanadou a Austrálií. Tak jako kukuřice i pšenice se obchoduje na bušly, ovšem jeden bušl pšenice či sojových bobů na rozdíl od kukuřice váží asi 27,2 kg.

Sojové boby nejsou jen oříšky

Využití sojových bobů je velice široké, od krmení pro drůbež až po výrobu rostlinných olejů. Lze obchodovat tři různé extrakty ze sojových bobů: samotné sojové boby, sojový olej nebo sojovou moučku. Trhu se sojovými boby dominují Spojené státy následované Brazílií. Sojový olej není významný jen v gastronomii, ale v posledních letech získal významnou pozici také jako alternativní palivo, známý jako biodiesel. Každoročně se zvyšuje počet aut, které jsou vybaveny dieselovým motorem, který umožňuje přejít na sojový olej, neboli biodiesel. Tyto auta jsou známé jako tzv. frybridy. Poptávka po sojovém oleji proto v posledních letech roste.

Sojová moučka je extraktem sojových bobů, stručně řečeno, cokoli co zbude po extrakci sojového oleje ze sojových bobů, lze použít jako sojovou moučku – krmivo plné proteinů především pro dobytek, prasata a drůbež.

V posledních měsících byla cena všech produktů ze sojových bobů výrazně ovlivněna stávkou farmářů v Argentině, která je třetím největším vývozcem této komodity na světě. Sojové boby začátkem července kvůli vyhrocení konfliktu mezi argentinskými farmáři a vládou překonaly své maximum ze začátku března, když se bušl sojových bobů obchodoval za 16,46 dolarů. Cena sojového oleje a sojové moučky se vyvíjí výrazně v souladu s vývojem ceny sojových bobů. Jen letos cena sojových bobů vzrostla přibližně o 18 %, sojového oleje o 22% a sojové moučky asi o 13%.

Autor: Lucie Vitamvásová (lucie.vitamvasova@xtb.cz)