Startky a koňak opustily statistiku o inflaci

Největší váhu ve spotřebitelském koši má bydlení. Do tohoto oddílu spadá například nájemné, poplatky za vodu, plyn a energie, ale také podlahy nebo malířské barvy. Bydlení celkem pojme asi čtvrtinu všech nákladů průměrné domácnosti.

Hned po bydlení spolykají největší část rodinných rozpočtů potraviny. U těch sleduje ČSÚ asi 200 položek. V potravinách došlo stejně jako v ostatních oddílech ke změnám - seznam nejvíc kupovaných výrobků se rozloučil s celozrnným chlebem a telecí kýtou, místo nich přišlo na řadu pšenično-žitné pečivo a hořká čokoláda.

Podle nového spotřebitelského koše se v Česku za uplynulých sedm let změnily i návyky v pití alkoholu - ze seznamu zmizel pravý francouzský koňak. Češi si také zřejmě zvykli nakupovat tvrdý alkohol ve velkém, protože půllitrovky tuzemáku, vodky a becherovky nahradily litrové lahve.

Zjistit správně inflaci není vůbec lehká práce. Každá položka, kterou ČSÚ zahrnují do výpočtu, má totiž přesnou specifikaci, aby nedošlo ke zkreslení. Jako příklad dobře poslouží například snubní prsten, který má v koši váhu téměř 0,1 procenta.

Když statistik zjišťuje změnu ceny u snubního prstenu, neudělá to tak, že vejde do prvního obchodu a vybere si nejkrásnější prstýnek.

"Spotřebitelské ceny se zjišťují měsíčně u výrobků a služeb ve vybraných prodejnách a provozovnách služeb na základě rámcových popisů jednotlivých cenových reprezentantů vymezující hlavní kvalitativní parametry šetřených položek a měrnou jednotku," říká Ladislav Pištora z ČSÚ. U snubního prstenu to tedy znamená, že musí být ze čtrnáctikarátového zlata, být co nejjednodušší, hladký a nezdobený a vážit přesně 3,2 gramu.

Stejně tak položka "vstupenka na fotbal" není lístek na jakýkoli zápas, ale průměrná cena za měsíc na konkrétní místo na tribuně, uvedl ČSÚ.

(iDNES.cz, ČSÚ)