Makroekonomika | 23.08.2005 13:03:41

SRN - index ekonomického sentimentu ZEW nečekaně rostl

Index ZEW sentimentu ek. očekávání SRN v srpnu posílil na 50,0 z 37,0 v červenci, my jsme čekali stagnaci indexu ZEW sentimentu ek. očekávání SRN a trh jeho posílení na 38,5 (Reuters) resp na 39,0 (Bloomberg). Institut ZEW k výsledkům uvedl, že ek. optimismus v Německu mohl být podpořen vývojem světové ekonomiky, který je solidní navzdory vysokým cenám ropy ale také prvními signály oživení domácí poptávky. ZEW dále říká, že naděje na oživení jsou motivovány posílením průmyslových zakázek zejména z domácího trhu. Prezident ZEWu Wlfgang Franz k výsledkům řekl, že snad exportní průmysl konečně pomáhá nastartovat domácí ekonomiku. Index sentimentu ek. očekávání Eurozóny také v srpnu značně posílil na 41,6 z 29,0 v červenci. Zlepšilo se i hodnocení současné situace: Index ZEW sentimentu současné situace SRN v srpnu posílil na -61,1 z -66,7 v červenci (o 5,6 bodu), naopak stejný indikátor pro Eurozónu v srpnu oslabil meziměsíčně o 0,7 bodu na 33,3. Hodnocení současné situace se v srpnu mírně zlepšilo mimojiné ve Francii a zhoršilo v Itálii. Celkově ovšem ek. veřejnost, jejíž odpovědi slouží k výpočtu výsledků (bankéři, investoři, ekonomové, portfolio manažeři apod.) hodnotí současnou situaci v Eurozóně a zejména v SRN a v Itálii jako špatnou. Ze zprávy ZEWu za srpen dále vyplývá, že se čeká vzestup inflace, výrazně více než v červenci, očekávání vzestupu krátkodobých úr. sazeb (zejména v USA) a dlouhodobých úr. sazeb se ve srovnání s červencem příliš nezměnilo. Čeká se nadále oslabení dolaru k euru (více než v červenci), pokles ceny ropy (méně než v červenci), růst hlavních akciových indexů (byť méně než červenci) a také zlepšení již tak optimistického výhledu pro sektory ekonomiky zejména v sektoru pojišťoven. Jediným sektorem kde očekává slabost je stavebnictví. Výsledky jsou příznivé. Potvrzují, že kvůli dobrým výsledkům světové ekonomiky a konečně i nadějným datů německého průmyslu (průmyslové zakázky apod.) firmy věří v ek. oživení. Zejména výsledky americké ekonomiky byly v posledních týdnech výrazně silné. Překvapením je, že se do výsledků zprávy ZEWu výrazněni nepromítlo další silné zdražení cen ropy. Předpokládáme, že ve druhém pololetí může růst ekonomiky posílit, akcelerace ale nebude výrazná a celkově růst ekonomiky zůstane slabší. Důvodem je naše očekávání,že slabá zůstane domácí poptávka. Pro zvýšení firemních výdajů a investic je třeba konzistentní posílení růstu ekonomiky, v posledních letech v SRN a Eurozóně zůstala řada očekávání nenaplněna. Opatrnost firem přes zlepšenou ziskovost se promítá v setrvalé slabosti trhu práce a růstu mezd. Tím zůstává slabá i domácí poptávka. Politika úspor a zvyšování růstu produktivity práce německých firem je v posledních letech umožňuje firmám vyrovnat nepříznivý vývoj ceny ropy a dosud silné euro a zůstat a čelit konkurenci doma a v zahraničí. Vyhlídky pro růst exportu ale zůstávají tak jako v minulých čtvrtletích nadále slibné, přesto na více než slabší růst HDP to ve druhém pololetí tohoto roku stačit nebude. Reformy trhu práce a sociálního systému SRN jsou ve zlepšení ek. sentimentu patrné zejména v tom, že index ZEW sentimentu ek. očekávání a index ZEW sentimentu současné situace posílil výrazněji v SRN než v Eurozóně. Příznivý dopad reforem se ale promítne do investic, domácí poptávky i růstu ekonomiky až dlouhodobě. Data jsou příznivá pro akciový trh a pro euro a nepříznivá pro trh dluhopisů. Finanční trhy na data reagovaly posílením cen akcií o 0,2% (index DAX 4910, -0,7% d/d) a mírným oslabením eura vůči dolaru o 0,1% na 1,223 USD/EUR. Dluhopisový trh reagoval na data poklesem cen dluhopisů. Data nemění naše očekávání, že ECB letos ani příští rok své hlavní úr. sazby nezmění. Důvodem je její příznivý inflační výhled (pokles inflace pod 2,0% v roce 2006 v souladu s jejím cílem) a také očekávání postupné expanze ekonomiky Eurozóny. ECB současně za nebezpečí považuje vyšší inflaci a nižší ek. růst. V současnosti ECB opakuje, že úr. sazby ECB jsou přiměřené. Ačkoliv se jádrová inflace (růst indexu CPI bez cen potravin a energií) pohybuje blízko svých pětiletých minim kolem 1,4% y/y a jediný inflační tlak představuje drahá ropa a tedy prostor pro snížení úr. sazeb existuje, ECB se domnívá, že takové rozhodnutí by bylo kontraproduktivní s ohledem na narušení její kredibility. Potvrzení její dosavadní politiky nezměněných úr. sazeb dodávají i současné zlepšené výsledky ek. aktivity. Ke zvyšování úr. sazeb na druhou stranu zřetelně není důvod kvůli nízké inflaci a jádrové inflaci, slabé málo rostoucí ekonomice s málo využitými kapacitami výroby a práce.

AUTOR: Josef Kvarda