Akcie v ČR | 28.01.2005 17:06:19

Atlantik FT - koment k vyjádření ministra Mlynáře

Na dnešní tiskové konferenci ministr Mlynář řekl, že „poroste cena akcií, možná spekulativně, ale to jsou vše věci, které jsou přirozené v takovém procesu“. Dále Mlynář očekává, že stát dostane „více než jednu“ předběžnou nabídku od vážného zájemce. Očekávání ministra ohledně vývoje tržní ceny nemá žádnou informační hodnotu a máme pochyby, zda vůbec přísluší vládnímu představiteli.

Druhé prohlášení je podle našeho názoru mnohem důležitější, ale bohužel potvrzuje naše obavy, že o 51% podíl v Českém Telecomu nebude dostatečný zájem telekomunikačních operátorů. Nízký zájem spolu s naprosto nerealisticky krátkým výběrovým řízením povede k nízkým nabídkám. Rovněž místopředseda FNM Kuta se již dříve vyjádřil, že očekává pouze 3-4 nabídky. To podle našeho názoru není dostatečný počet pro vytvoření silné konkurence, která by vedla k dosažení zajímavé ceny. Takový počet zájemců je typický teprve pro druhé kolo výběru, kam se dostanou firmy s nejvyššími indikativními nabídkami.

Rozbor (opakování)
Podle FNM se prvního kola výběrového řízení zúčastní šest telekomunikačních operátorů: Belgacom, France Télécom, Swisscom, TDC, Telefonica a Vodafone. Z uvedených telekomunikačních firem má podle našeho názoru skutečný zájem pouze Swisscom, TDC a Vodafone, ten ale pouze o Eurotel. France Télékom je příliš zadlužený a investiční limit 500 mil. EUR na rok 2005 plně využije na výkup menšinových akcionářů společnosti Equant. Telefonica se soustřeďuje na Jižní a Latinskou Ameriku. Belgacom se současně zajímá o koupi tureckého operátora Turk Telekomunikasyon.

Zájem Swisscom o Český Telecom se setkal s negativním přijetím ze strany majoritního akcionáře, kterým je s podílem 68% švýcarská vláda. Majoritní vlastník má nechuť k jakýmkoliv projektům, které by mohly ohrozit ziskovost společnosti. TDC považujeme s ohledem na výsledky dosažené v Českých radiokomunikacích (CRa) za nesolidního partnera (vyvedení podílu v T-Mobile ČR do daňového ráje ve spolupráci s Deutsche Bank a tím poškození minoritních akcionářů, špatné hospodářské výsledky Contactelu). Kromě toho je společnost relativně hodně zadlužená a nemá prosto na tak velkou akvizici. Vodafone se téměř určitě zajímá pouze o Eurotel. Proto nemusí podat nabídku a koupit si mobilní část od nového vlastníka nebo se spoji s finančním investorem. V tom případě by však následovalo rozdělení firmy. Náš předpoklad potvrzuje postoj Vodafone, který prohlásil, že o možnosti podat nabídku na ČTel rozhodne do jednoho měsíce. Závazné nabídky je však nutno podat za 7 dní – tedy 3. února.

Pokud se někteří členové vlády spoléhají na dobrou nabídku od Swisscom, mohou být v další fázi privatizace - podobně jako dvakrát v Rakousku - nemile překvapeni. Tržní hodnota státního podílu je aktuálně 69,4 miliard korun. Při současné tržní ceně totiž stát nemůže v žádném případě očekávat prémii za kontrolu, o které neustále mluví ministr Mlynář a poradce Mládek, protože výsledná cena by byla pro telekomunikačního operátora příliš vysoká. Finanční investoři nejsou ochotni nabízet žádnou prémii, protože by si snížili výsledný zisk z transakce. Pokud bude stát pokračovat v přímém prodeji, bude muset prodat se značným diskontem vůči tržní ceně.

Vezmeme-li v úvahu pravidla odkupu (cena odkupu = 85 % kupní ceny), nový majitel by musel nabídnout 498 Kč za akcii (81,6 mld. Kč), aby byla odůvodněna současná tržní cena. Počet a struktura telekomunikačních a finančních firem, které si vyzvedly informační memorandum o privatizaci, podle našeho názoru naznačuje vlažný zájem a indikativní nabídky pod 60 mld. Kč – tedy diskont 14 procent. Naopak zájem portfoliových investorů potvrzuje naše doporučení privatizovat státní podíl přes akciový trh.

Indikativní nabídky mají být podány do 3. února. Na základě předběžných nabídek vláda 9. února vláda rozhodne, zda bude pokračovat v přímém prodeji nebo zvolí prodej přes akciový trh. Odhadujeme, že stát by prodejem přes trh získal s velkou pravděpodobností a ve velmi krátkém čase max. 2 měsíců 58-60 miliard. Tuto formu prodeje nadále doporučujeme. V případě přímého prodeje bude výnos nižší, stát nezíská peníze dříve než na přelomu roku a vystavuje se riziku nedokončení prodeje. Při prodeji agresivnímu konsorciu se stát rovněž vystavuje vysokému riziku ztráty 10-15 mld. Kč daně z mimořádného zisku za prodej Eurotelu a 2,5 mld. korun daňových výnosu po následujících 4-5 let. Celková daňová ztráta může dosáhnout 20-28 miliard.