Atlantik FT - shrnutí k ČTel + koment. + přehled potenc. zájemců

Vláda má dnes na programu privatizaci Českého Telecomu. Zasedání začíná v 10 hodin a privatizace je zařazena jako 11. bod z celkových 35 (z toho 17 z rozpravou). Premiér Gross se včera setkal se Swisscomem i s TDC – jediným výsledkem je Grossovo prohlášení, že důležitá bude cena a budoucnost ČTelu. Kromě toho premiér vyjádřil vůli ČTel privatizovat. Podle Euro Online obě společnosti požádaly premiéra o čas na provedení due-diligence a slíbily, že poté podají nabídky.

Ministr financí Sobotka včera řekl, že by vláda měla rozhodnout o způsobu privatizace ČTel co nejdříve - nejlépe na svém středečním zasedání. Argumenty pro a proti možným metodám prodeje - tedy přes kapitálový trh nebo výběrovým řízením - jsou známy. Další odkládání rozhodnutí nic nepřinese, protože všichni potenciální investoři již podle našeho názoru svůj zájem určitým způsobem dali najevo. Úkolem vlády je tedy vybrat lepší z obou metod tak, aby mohly začít přípravy na vlastní prodej. S názorem ministra financí beze zbytku souhlasíme.

Podle původních informací ministerstva financí 11 z 18 ministerstev podporuje prodej ČTelu přes kapitálový trh. Důležité je, že privatizace přes trh má silnou podporu vicepremiéra pro ekonomiku Jahna a ministra financí Sobotky. Rovněž se zdá, že vláda klade silný důraz na časový faktor - rychlost, která hovoří jednoznačně pro prodej přes trh. prostřednictvím této metody by podle našich odhadů by vláda mohla získat 55-57 miliard korun nejpozději v březnu 2005, přičemž nevylučujeme ani dřívější termín. Naopak výsledek přímého prodeje je nejistý a zdlouhavý, protože úspěšnost odhadujeme na max. 66% a dokončení v 4Q 2005, respektive spíše v 1Q 2006. Protože o ČTel není dostatečný zájem ze strany telekomunikačních firem (fakticky pouze Swisscom - viz. níže), dosáhne cena při prodeji finančním investorům max. 51 miliard. Swisscom by z důvodu malé konkurence nemusel zaplatit více než odhadovaných 54 miliard.

Z vyjádření ministra Sobotky a dalších výše uvedených důvodů plyne, že by dnes mohlo dojít k jasnému rozhodnutí (tj. prodej přes trh), což bychom považovali za (velmi pozitivní) překvapení. Nicméně pravděpodobnost neutrálního rozhodnutí (prodloužení termínu formálním podpořením prodeje přes trh, ale ponecháním prostoru pro případ, že by se do konce roku objevila „zajímavá“ nabídka) podle našeho názoru stále existuje.

ATLANTIK FT nadále investorům doporučuje počkat na rozhodnutí vlády o způsobu privatizace. Prodej přes trh by podle našeho názoru byl pozitivní, tendr by byl naopak negativní (bez ohledu na zájem Swisscom). Tzv. duální přístup považujeme za nejméně vhodnou variantu. Akcie ČTel dnes krátce po otevření posílily o 3,1% na 357,1 korun.

Přehled potenciálních strategických zájemců

Austria Telekom
- společnost popřela zájem o ČTel. Kromě toho Austria Telekom včera získala exkluzivní právo na koupi bulharského mobilního operátora MobilTel za 1,6 mld. EUR v roce 2005.

France Télékom
- investiční politika společnosti je pro rok 2004-05 velmi konzervativní. Pro příští rok neplánuje France Télécom žádnou investici nad 500 mil. EUR, zatímco 51% podíl v Českém Telecomu má podle našeho odhadu hodnotu 1,8-1,9 miliardy EUR. Kromě toho podle zdroje agentury Reuters má firma zájem pouze o menšinový podíl.

Swisscom
- zájem společnosti považujeme za předběžný. Management by musel velmi složitě vysvětlovat akcionářům, proč v prosinci 2003 vystoupil z ČTel za cenu 255 korun/akcii a nyní se zajímá o majoritu při tržní ceně 364 korun. Další neznámou je skutečnost, že Swisscom nemá žádnou zahraniční akvizici a tím pádem zkušenost s řízením zahraniční firmy (jeho pozice v TelSource byla čistě finanční). Akvizicí ČTel by Swisscom nemohl realizovat žádné synergie (v nákladech) a není jednoznačně zřejmé, jak by získání ČTel za necelé 2 mld. EUR zvýšilo hodnotu z pohledu akcionářů Swisscom.

Na druhé straně je Swisscom dostatečně kapitálově silný, aby mohl realizovat akvizici z vlastních prostředků bez použití úvěru nebo „leverage-buy-out“ operace. Společnost má zájem o fixní a mobilní aktiva, což snižuje riziko prodeje Eurotelu. Zároveň se však objevila (neověřená) informace, že by Swisscom měl spolupracovat s venture fondem CVC Capital Partners. V tom případě by se však pravděpodobnost „leverage-buy-out“ operace a rozdělení společnosti zvýšila.

TDC
- považujeme s ohledem na působení a výsledky dosažené v Českých radiokomunikacích za stěží akceptovatelnou. TDC spolu s Deutsche Bank vyvedlo 39% podíl ČRa ve společnosti T-Mobile ČR do daňového ráje. Odhadujeme, že při prodeji podílu v T-Mobile ČR za 20-22 mld. korun přijde český stát o daňový výnos 4,5-5,2 miliard korun. Obchodní výsledky zvláště Contactelu nepovažujeme za dobré. Konečně konsorcium TDC a Deutsche Bank uplatňovalo velmi omezenou a netransparentní informační politiku vůči menšinovým akcionářům.

Telenor
- společnost se zaměřuje na Skandinávii, východní Evropu (Ukrajina, Černá Hora, Maďarsko) a asijské státy především v oblasti mobilní komunikace. V oblasti fixních sítí je přítomna i v ČR a Slovensku jako poskytovatel Internetu. Zadlužení společnosti podle ukazatele dluh/vlastní jmění (D/E) je 0,60. Při zvýšení na 1,0 by firma získala prostředky na koupi ČTel. Na základě veřejně dostupných zpráv se zdá, že zájem firmy je velmi malý.

TeliaSonera
- firma se zaměřuje na Skandinávii, Balkán, Eurasii a Rusko. Růstový potenciál hledá především v mobilní telekomunikaci a přenosu dat. Firma je relativně málo zadlužená - D/E pouze 0,2 - a teoreticky by měla prostor na akvizici ČTel. Také v tomto případě nelze hodnotit zájem společnosti jinak, než jako velmi slabý.

AUTOR: Jan Schiesser