Austrálie odmítla nabídky na privatizaci své přenosové soustavy

Austrálie prozatím odmítla nabídky na koupi podílu ve státní společnosti Ausgrid, která na nejmenším kontinentu provozuje největší elektrickou přenosovou soustavu. Vláda zpřesňuje podmínky.

Australská vláda vyslyšela hlasy, které se zvedly proti tomu, že by státní elektrickou síť mohl koupit hong kongský miliardář Li Ka-shing a čínská státní společnost State Grid of China. Australský ministr financí Scott Morrison podle agentury Bloomberg prohlásil, že by taková transakce byla v rozporu s národní bezpečností, aniž by však uvedl, které kupce považuje za rizikové. Zároveň dodal, že podmínky pro prodej budou zpřesněny a zájemci mají týden na to, aby své nabídky podali znovu.

„Ausgrid, to není jen elektrická síť, ale také komunikační služby, které jsou poskytovány jak soukromému sektoru, tak vládě,“ řekl Morrison s tím, že konečné rozhodnutí o privatizaci přijde poté, co vláda projde nové upravené nabídky.

Morrisonova „neprivatizace“

Tento krok je známkou narůstajícího protekcionismu v Austrálii. Není to totiž první privatizace, kterou Scott Morrison zastavil. Letos už zrušil prodej největšího domácího producenta masa skupině čínských investorů. Pokud by byl prodej Ausgridu definitivně zrušen, riskuje tím Austrálie narušení vztahů s poměrně významným obchodním partnerem.

Podle dobře informovaných zdrojů byli Cheung Kong Infrastracture (CKI), patřící Li Ka-shingovi a čínská State Grid, jediní dva zájemci, kteří předložili závaznou nabídku k nákupu 50,4 procent akcií v Ausgridu. Podnik, který zásobuje elektřinou na 1,6 milionů domácnosti v Sydney a okolí, je v majetku vlády státu Nového Jižního Walesu a jeho cena se odhaduje na 7,7 miliard amerických dolarů (185 miliard korun).

Čínská State Grid rozhodnutí australské vlády nekomentovala. Hong kongská CKI naopak vydala prohlášení, ve kterém konstatuje, že „ty pravé důvody stojí někde v pozadí“. Obě společnosti však budou moci své nabídky podat znovu, zejména pokud Nový Jižní Wales přehodnotí podmínky prodeje a rozhodne si ponechat nadpoloviční podíl. „To by mohlo být s ohledem na národní bezpečnost pro mnoho lidí stravitelnější,“ řekl Peter Jennings, ředitel australského Institutu pro strategii a politiku.

Investice jsou zapotřebí

Vláda Nového Jižního Walesu, která se snaží mobilizovat zdroje na budování infrastruktury včetně škol, nemocnic a silnic, tvrdí, že Morrisonovo rozhodnutí nepřinese žádné zpoždění v jejích plánech. Dokonce ani v případě projektu výstavby nových potrubních vedení. „V přípravě privatizace Ausgridu hodláme pokračovat,“ uvedla ministryně financí Nového Jižního Walesu Gladys Berejiklianová. „Je to velmi cenný majetek, kolem kterého se objevuje mnoho zájmů,“ dodala.

O Ausgrid se čínští investoři zajímali už dříve. Jenže jejich pozice se nezlepšila ani po červencových volbách. Proti tomu, aby v Austrálii investovaly čínské státní firmy, je především Národní strana, která má v současné vládě celkem silný hlas. „S tímto rozhodováním je spojeno až příliš politiky,“ řekl agentuře Bloomberg Paul Williams, politický analytik na Griffithově univerzitě. „Vláda se chce zalíbit svým voličům a získat politický kapitál. Hrát na národní strunu se vždycky vyplatí,“ dodal.

Morrisonovo rozhodnutí přichází v době, kdy se Austrálie snaží nalézt rovnováhu mezi potřebou zahraničních investic k nastartování hospodářského růstu a sílícím odporem veřejnosti proti prodeji farem, zemědělské půdy, nemovitosti a strategické infrastruktury právě čínským investorům. Ačkoli je zahraniční kapitál pro Austrálii životně důležitý, vláda mu cestu do domácí ekonomiky stále více komplikuje. Například minulý rok přijala přísnější pravidla pro prodej zemědělské půdy Číňanům, Japoncům a Korejcům.

Číňané nakupují

Na druhé straně China State Grid, která dodává elektřinu 1,1 miliardy lidí, skupuje energetická aktiva všude na světě s tím, jak se čínský prezident snaží oživit poněkud skomírající státem vlastněné firmy. Čínští investoři mají letos za sebou již nákup podílu v brazilském distributorovi elektřiny CPFL Energia, za který utratili 1,8 miliardy amerických dolarů (43,2 miliard korun). Také vlastní části elektrických distribučních sítí v australských státech Victoria a Jižní Austrálie.

Číňanům však utekla možnost se loni účastnit na nákupu jiné společnosti v Novém Jižním Walesu, TransGrid, která byla prodána skupině investorů z Kanady, Středního východu a australským fondům v celkové hodnotě 10,3 miliardy australských dolarů (190,5 miliard korun). Hong kongská CKI má podíly v přenosových soustavách v Melbourne, Wellingtonu a Londýně.

Austrálie není jedinou zemí, která se zabývá svou národní bezpečnostní, když přijde na zahraniční investice do strategické infrastruktury. Britská premiérka Theresa Mayová zatím odložila potvrzení výstavby nového jaderného reaktoru v Hinkley Point, v němž by měla mít čínská CGN menšinový podíl. Mayové dlouhodobý poradce varoval, že pokud by Čína byla do britských jaderných projektů zapojena, znamenalo by to riziko „libovolného omezení výroby elektřiny v Británii.“

-usi-