Šedá ekonomika a krize

- Do jaké míry jsou ekonomické subjekty, tj. lidé, schopni dodržovat či ochotni porušovat stanovená pravidla ?

- Do jaké míry současně stát zbytečnými předpisy „kriminalizuje“ rozsah jinak zcela přirozených ekonomických činností ?

Lze se domnívat, že výsledná hodnota uváděného rozsahu šedé ekonomiky je součtem obou pohledů. Součtem, který může být v pátém roce krize značně modifikován jejím dopadem, jež může jak dodržování pravidel, tak „formalismus předpisářství“ poměrně silně ovlivnit.

V České republice se sami občas považujeme za čímsi výjimečné či naopak mimořádně odsouzeníhodné v evropském porovnávání, přičemž číselná analýza obvykle hovoří o opaku. Platí to i o rozsahu šedé ekonomiky u nás. S 16% podílem na HDP jsme se umístili v té lepší evropské části, neb průměr je 18,5 %. Přesně stejný výsledek jako my vykazuje například Belgie. Ztělesnění ctnosti dodržování pravidel – Německo – má rozsah šedé ekonomiky jen o tři procentní body nižší, než my. Rekordman Bulharsko přesahuje 31 % a nejdisciplinovanější země se pohybují v jednociferném řádu.

Tato čísla však nelze zcela korektně mezinárodně srovnávat, neboť řada pravidel hry má ryze domácí a mnohdy neopakovatelný původ. Taktéž operují s různou mírou detailu v různých zemích. Krize zajisté přispěla k polevení disciplíny, když si řada subjektů „ráda“ zvykla na určité daňové úlevy či vyšší míru tolerance ze strany úřadů. Ať už je šedá ekonomika způsobena čímkoliv, v objemech ve kterých se pohybuje, představuje problém. Kupříkladu průměrně veliká a „průměrně šedá“ ekonomika česká vykazuje roční rozsah šedé ekonomiky přibližně tak velký, jaká je sedmiletá alokace evropských fondů v náš prospěch. Možná zde spočívá ono jádro řešení problému šedé ekonomiky, jež v našem případě spočívá zřejmě silněji v jakési apriorní neochotě pravidly se vůbec zabývat.

Petr Zahradník,
člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
a hlavní ekonom Conseq Investment Management,a. s.,