Volby do EU - souhrn - rekordně nízká účast, opoziční triumfy

Jak dopadly historicky první volby do Evropského parlamentu ?

- podle odhadů přišlo k urnám jen 44,2% z 342,3 milionu voličů.
- v 10 přistupujících zemích byla účast pouhých 28,7%.
- hlavními silami v Evropském parlamentu by se podle velmi předběžných výsledků v příštích pěti letech měly stát pravice a pravý střed.
- v řadě zemí, například v Německu, Francii, Polsku, Itálii i Maďarsku zabodovala opozice.
Německo - výhra opozice
Velkou porážku utržili němečtí sociální demokraté kancléře Gerharda Schrödera, pro něž hlasovalo jen 23 procent voličů, zatímco konzervativní opozice CDU/CSU získala podle odhadů televize ARD 46,5 procenta hlasů.

Itálie - porážka vlády
Citelnou porážku utrpěla vláda i v Itálii. Strana Vzhůru Itálie premiéra Silvia Berlusconiho podle odhadu televize RAI 2 získala 20,5 až 23,5 procenta hlasů, zatímco zisk levicového hnutí Olivovník, v jehož čele stojí odstupují předseda Evropské komise Romano Prodi, by mohl být o deset procent lepší.

Francie - opoziční triumf
Opoziční socialisté dle očekávání zvítězili ve Francii; podle odhadů získali 29,2 procenta. Vládní Svaz pro lidovou většinu (UMP) skončil druhý s 16,5 procenta hlasů, třetí je další vládní strana - Svaz pro francouzskou demokracii (UDF) s 12,4 procenta.

Výsledky v dalších zemích
Opozice vyhrála i v Polsku, kde odhady přiznávají nejvíce hlasů (28 procent) Občanské platformě. Podle prvního průzkumu se na druhém místě v eurovolbách umístila nacionalistická Liga polských rodin s 16 procenty hlasů. Až na třetím místě skončila populistická Sebeobrana, kterou volilo 13 procent voličů.

Vítězstvím opozice skončily evropské volby i v Maďarsku, kde Svaz mladých demokratů - Maďarská občanská strana (Fidesz-MPP) podle předběžných výsledků obdržel 47,41 procenta hlasů, zatímco vládnoucí Maďarská socialistická strana získala 34,31 procenta hlasů.

Až do časného rána bude nutné čekat na první údaje ze sousedního Slovenska, neboť žádné z tamních médií si neobjednalo průzkum při odchodech s volebních místností.

V Rakousku svedli těsný souboj opoziční sociální demokraté (SPÖ) a vládní lidovci (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela. Podle předběžných výsledků volby vyhrála SPÖ se ziskem 33,45 procenta hlasů, lidovci získali 32,66 procenta. Senzačního úspěchu dosáhlo uskupení nezávislých v čele s poslancem EP Hansem-Peterem Martinem, které volilo 14,04 procenta lidí. Martin patří ke kritikům fungování administrativy EU stejně jako Paul van Buitenen, který zabodoval v eurovolbách v Nizozemsku.

V Řecku zaznamenali výrazné vítězství konzervativci z vládnoucí Nové demokracie (ND), kteří podle odhadů získali 43 procent hlasů, zatímco opoziční socialisté z hnutí Pasok o deset procent méně. Řecko je spíše výjimkou z převažujícího trendu porážek vládních stran, protože volby se konaly krátce po parlamentních volbách v zemi.

Stejně tomu bylo i v případě Španělska, kde podle odhadů získali vládní socialisté 43 procent hlasů a opoziční lidovci 40 procent. Socialisté vyhráli parlamentní volby v březnu krátce po krvavých atentátech v Madridu. V eurovolbách chtěli dokázat, že jejich vítězství nebylo způsobeno pouze šokem z útoků teroristů, kteří tak trestali Španělsko za jeho účast v tažení proti Iráku.

Opozice výrazně vyhrála i v Dánsku, Slovinsku a Portugalsku. Ve Švédsku získalo překvapivě vysokou podporu uskupení odpůrců členství země EU nazvané Červnový seznam, pro něž podle prvních odhadů hlasovalo 14,8 procenta voličů. Vítězem voleb se stala vládní sociálnědemokratická strana, ale i její výsledek (24,9 procenta) označují pozorovatelé za překvapivě slabý.
V Litvě se rýsuje vítězství Strany práce založené poslancem ruského původu, milionářem Viktorem Uspaskičem. Ta podle odhadů získala 23,3 procenta hlasů. Prakticky žádné změny rozložení politických sil nepřinesly volby do EP ve Finsku.